Abecední rejstřík: aer…

Hesla 31 - 60 z 60 nalezených

  • aerodynamický tunel

    aerodynamický tunel, zařízení pro vytváření ovladatelného vzdušného proudu a pro zkoumání aerodynamických vlastností…

  • aerodynamika obecně

    aerodynamika [a-e-, řec.], nauka o pohybu vzdušin a jejich účinku na těleso jimi obtékané. Při rychlosti, kdy lze zanedbat…

  • aerodynamika silničních motorových vozidel

    aerodynamika silničních motorových vozidel, směr vývoje konstrukce automobilových karosérií s cílem dosáhnout optimálních…

  • aeroelasticita

    aeroelasticita [a-ero-e-ty-, řec.], odvětví mech. sledující chování pružných těles obtékaných proudícím plynem…

  • aerofagie

    aerofagie [a-e-, řec], aerophagia - pasívní nasávání vzduchu, popř. polykání vzduchu do jícnu a žaludku;…

  • aerofiltr

    aerofiltr [a-e-, řec.], biol. filtr k čištění odpadních vod.

  • aerofor

    aerofor [a-e-, řec.], st. druh dýchacího přístroje zajišťující a regulující přívod vzduchu potápěči. Vzduch…

  • aerofyt

    aerofyt [a-e-, řec.], rostlina s asimilačními a rozmnožovacími orgány trvale umístěnými ve vzdušném prostředí.…

  • aerogeny

    aerogeny [a-e-, řec.], nový skupinový název pro vzácné plyny : helium, neon, argon, krypton, xenon a radon.

  • aerogram

    aerogram [a-e-, řec.], druh let. psaní v mez. styku za snížené výplatné; zálepka z jednoho listu papíru (obvykle s…

  • aeroklimatologie

    aeroklimatologie, klimatologie volné atmosféry, součást aerologie.

  • Aeroklub

    Aeroklub [a-e-], zájmová organizace pro sport. letectví a parašutismus, součást Svazu pro spolupráci s armádou. Zaměřuje…

  • aerokok

    viz Aerococcus

  • aerolit

    aerolit [a-e-, řec.], st. název pro kamenný meteorit.

  • aeromagnetická mapa

    aeromagnetická mapa [a-e-ty-], mapa znázorňující průběh totální intenzity zemského magn. pole pomocí izočar. Magn.…

  • aeromechanika

    aeromechanika [a-e-ny-, řec.], vědní obor studující vlastnosti plynů a par, jejich proudění a silové účinky na tělesa.…

  • Aeromonas

    Aeromonas [a-e-, lat.], rod gramnegativních aerobních tyčinkovitých bakterií z čeledi Vibrionaceae; vyskytují…

  • aeronautika

    viz letectví

  • aeronomie

    aeronomie [a-e-, řec.], nauka o horních vrstvách atmosféry, v nichž se výrazně projevuje ionizace a disociace. Pomocí…

  • aeroplán

    aeroplán [a-e-, řec. + lat.], letadlo těžší než vzduch s pevnými křídly. V.t. letoun.

  • aeroradiometrická mapa

    aeroradiometrická mapa [a-e-dy-], mapa znázorňujíci průběh intenzity záření γ ve zvoleném pásmu energie. Hl. zdroji…

  • Aerosmith

    Aerosmith, americká hardrocková skupina, založená na přelomu 1969/70 v Bostonu, která si přes výkyvy udržuje stabilní…

  • aerosol

    aerosol [a-e-, řec. + lat.], koloidní systém, v němž disperzním prostředím je plyn (nejčastěji vzduch) a dispergovanou…

  • aerostat

    aerostat [a-e-, řec.], letadlo lehčí než vzduch (balón, vzducholoď).

  • aerostatika

    aerostatika [a-e-ty-, řec.], část aeromechaniky sledující rovnovážné stavy stlačitelných tekutin (plynů a par) a…

  • aerotaxe

    aerotaxe [a-e-, řec.], orientovaný pohyb celých organismů, vyvolaný reakcí na větší provzdušnění, zejm. vyšší…

  • aerotaxi

    aerotaxi [a-e-, řec. + fr.], nájemné kabinové letadlo (často malé turbo vrtulové i proudové). Jeho let není závislý…

  • aerotriangulace

    aerotriangulace [a-e-, řec. + lat.], způsob polohopisného a výškopisného určování souřadnic pevných bodů z řady…

  • aerotropismus

    aerotropismus [a-e-, řec.], orientovaný ohyb nebo směr růstu orgánu rostliny k místu většího provzdušnění a zdroje…

  • aeroxysty

    aeroxysty [a-e-, řec.], skalní voštiny geomorfologie drobné tvary vzniklé zvětráváním povrchu usazených hornin,…