Abecední rejstřík: af…

Hesla 1 - 30 z 80 nalezených

  • afakie

    afakie [-fá-, řec.], aphakia - chybění oční čočky; vyskytuje se zejm. po odstranění senilní, traumatické…

  • Afanasjev Alexander

    Afanasjev Alexandr Nikolajevič, 11. 7. 1826-23. 9. 1871, rus. folklorista, historik a lit. vědec; stoupenec mytol.…

  • Afanasjev Fjodor

    Afanasjev Fjodor Afanasjevič, 20. 2. 1859-4. 11. 1905, rus.dělník-revolucionář; od 1889 člen Brusněvova kroužku.…

  • Afanasjev Vladilen

    Afanasjev Vladilen Sergejevič, *5. 7. 1926, ruský sovětský ekonom a pedagog; prof. Akademie spol. věd ÚV KSSS.…

  • afanasjevská kultura

    afanasjevská kultura, archeol . eneolitická kultura z 3. začátek 2. tis. př.n.l. na již. Sibiři, nazvaná podle…

  • Äfändijev

    Äfändijev [efen-] Iljas . *26. 5. 1914, ázerbájdžánský sov. prozaik a dramatik. Autor real. povídek (sl. Vrby…

  • afanit

    afanit [-nyt, řec.], souhrnné označení pro vulkanické horniny, jejichž součástky nejsou pro malé rozměry makroskopicky…

  • Afar

    Afar, lokalita ve vých. Etiopii, kde byla 1974 mj. nalezena větší část kostry gracilního i zlomky kostry robustního…

  • afara

    afara [kwa, joruba], měkké, středně těžké dřevo světle žluté barvy, stejnoměrné struktury, z trop. stromů Terminalia…

  • Afarové

    Afarové, arab. Danákilové, vl. jm. Afar - kmen ve vých. Etiopii a v Džibuti (asi 250 000). Kočovní a polokočovní pastevci,…

  • afázie

    afázie [řec.], aphasia - ztráta řeči způsobená org. poškozením řečových oblastí v korových částech čelního,…

  • afekce

    afekce [lat.] 1. psychol. řetězení afektů v určitém časovém úseku chování člověka; 2. filoz.

  • afekt

    afekt [lat.], affectus - krátkodobá, silná a prudká emoční reakce na význ. podnět při sníženém sebeovládání.…

  • afektová teorie

    afektová teorie, hud. est. teorie, podle níž je hl. úkolem hudby napodobovat lidské afekty, tj. silná citová…

  • afektovaný

    afektovaný [lat.], strojený, citově přepjatý, nepřirozeně se chovající. Např afektovaná žena, jedná v afektu,…

  • afel

    viz odsluní

  • afélium

    viz odsluní

  • aféra

    aféra [fr.], událost, případ, zvl. nepříjemný nebo budící rozruch, pohoršení, senzaci.

  • aferentace

    aferentace [lat.], předávání, přenášení nervových impulsů z receptorů do korových center mozku přes aferentní…

  • afereze

    afereze [řec.], lexikální krácení počátečních slabik slov; a) v hovorové řeči a slangu (Běta místo Alžběta);…

  • affetuoso

    affetuoso [-ózo, it.], hud. vzrušeně, náruživě.

  • affidavit

    affidavit [efidej-, angl.], místopřísežné prohlášení osoby učiněné před notářem nebo jiným příslušným úředním…

  • Affonso l.

    Affonso l., Nzinga Mbemba (Mvemba) - 1456 nebo 1460-1543, vládce konžské říše 1506-1543. Přijal kř. a usiloval o přetvoření…

  • afgánský chrt

    afgánský chrt, pův. lovecké a pastevní plemeno psa ze skupiny chrtů z h. oblastí Afghánistánu. Je vytrvalý v běhu.…

  • Afghánci

    Afghánci a) souhrnné ozn. pro obyv. Afghánistánu (Balúčové, Hazárové, Kazaši, Kirgizové, Paštunové, Tádžíkové,…

  • Afghánistán země

    Afghánistán, [-ny-] Islámský stát Afgánistán - vnitrozemský stát v jz. Asii; 647 497 km2, 24,41 mil. obyv. (2002)…

  • afghánské války

    viz anglo-afghánské války

  • afidivorní

    afidivorní [-dy-, řec. + lat.], afidofág živočich živící se výhradně mšicemi; např. larvy zlatooček, pestřenek…

  • afigující jazyky

    afigující jazyky [lat.], jazyky užívající afixy; souhrnné ozn. aglutinačních a flexívních jaz. V.t. jazyková typologie.…

  • afilace

    afilace [lat.], obch. společnost zřízená v zahr. mateřským podnikem, která slouží k získání trhu, zajišťování…