Abecední rejstřík: ak…
Hesla 31 - 60 z 279 nalezených
akarapidóza
akarapidóza [lat.], acarapidosis, akarinóza - parazitární onemocnění dospělých včel působené roztočíkem…
akaricidy
akaricidy [lat.], přirozené nebo umělé látky určené k hubení roztočů (Acarina ). Aplikují se různými formami,…
akarinózy
akarinózy [lat.< řec.], akariózy - onemocnění působená různými druhy a rody roztočů (Acarina, Acari ). Na…
akariózy
viz akarinózy
Akarkúf
Akarkúf, rozvaliny starověkého m. Dúr-Kurigalzu (záp. od Bagdádu), sídla kasitských králů. Při archeol. průzkumech…
Akarnánie
Akarnánie [-ny-], hist. kraj v.záp. části stř.. Řecka; ve starověku volné sdružení obcí zpočátku pod vlivem Athén,…
akarologie
akarologie [řec.], vědní obor zool., zabývající se studiem roztočů (lat. Acarina ), jejich anat., embryologií,…
akaryonta
viz prokaryonta
Akaši
Akaši, přístavní m. v Japonsku na již. Honšú; 235 000 obyv. (1975). Prům. stroj., přesného stroj., text., rybný.…
akašu
akašu [fr.< port.< indiánské jaz.], plody trop. stromu Anacardium occidantale. Semena jsou bohatá na bílkoviny…
akát
akát [řec.], bot. trnovník a., Robinia pseudacacia - dřevina z čeledi bobovitých, všeobecně rozšířená.…
akatafázie
viz agramatismus
akatalektický verš
akatalektický verš [-ty-, řec., lat.], verš bez katalexe, tj. bez (předčasného) ukončení poslední stopy, tedy uzavřený…
akaustobiolity
akaustobiolity [řec.], nehořlavé sedimentární horniny organického původu, např. křída, vápenec, diatomit.
Akbar Veliký
Akbar Veliký Džaláluddín Muhammad, 1542-1605, třetí panovník dyn. Mughalů, vládl od 1556; upevnil vládu Mughalů,…
akce AB
akce AB, krycí název zásahu hitlerovců na jaře a v létě 1940 proti pol. inteligenci v Generalgouvernementu. Zahynulo…
Akce odporu
Akce odporu, Widerstandsaktion - extrémní sdružení neonacist. skupin v SRN založené 1970 ve Würzburgu. Organizovala…
akce Z
akce Z, do 1989 zvelebování měst a obcí občanskou svépomocí, organizovanou nár. výbory. Převážná část prací…
akcelerace
akcelerace [lat.], ang. acceleration - fyz. zrychlení.
akcelerátor
akcelerátor [lat.] 1. stroj. zařízení, jímž řidič motorového vozidla ovládá chod motoru regulací…
akcelerometr
akcelerometr [lat. + řec.], přístroj nebo snímač k měření (pohybového) zrychlení. Měření bývá založeno na principu…
akcent
akcent, [z lat. accentus a odtud ang. accent apod.] 1. jaz. viz přízvuk; 2. hud. zdůraznění…
akcentuace
akcentuace, jaz. přizvukování, akcentování. V.t. akcent, přízvuk.
akcept
akcept [lat.] písemné přijetí směnky; směnečník, který přijal směnku (akceptant), se stává směnečným dlužníkem…
akceptace
akceptace [lat.], při uzavírání smluv přijetí návrhu, tj. jednostranný adresovaný právní úkon, kterým přijímající…
akceptor
akceptor [lat.] 1. chem. atom, molekula nebo ion, který nemá stabilní konfiguraci valenčních elektronů;…
akceptor činnosti
akceptor činnosti, hypotetický model regulace lidské činnosti zaměřené na určitý cíl. Podle P. K. Anochina (1898-1974)…
akceptorová hladina
akceptorová hladina, lokální elektronová energetická hladina v energetickém spektru polovodiče, příslušející akceptorovému…
akcese
akcese [lat.], mez. právo a) přistoupení státu ke smlouvě uzavřené již dříve mezi jinými státy; b) přírůstek…
akcesorický chromozóm
akcesorický chromozóm, B-chromozóm, chromozóm přídatný - cytogenet . jakýkoli chromozóm, který je v karyotypu…
