Abecední rejstřík: amo…

Hesla 1 - 30 z 36 nalezených

  • Amoeba

    Amoeba [-mé-, řec.], měňavka - rod prvoků z třídy kořenonožců. V.t. měňavky.

  • amok

    amok [malajština] 1. vražedné šílenství, zuřivost;2. lék . náhlá psychická porucha, v níž postižený…

  • Amón

    Amón, eg. bůh slunce, tvořivé síly a plodnosti kladený Řeky a Římany na úroveň Dia; pův. ochránce m. Wésetu (Théb),…

  • amonal

    amonal [řec.], trhavina obsahující hliníkový prach, obvykle ve směsi s dusičnanem amonným a tritolem.

  • amoniak

    amoniak [-ny-, řec.], NH3, triviální název čpavek - nejjednodušší slouč. dusíku s vodíkem, bezbarvý plyn…

  • amoniakáty

    amoniakáty [-ny-, lat.< řec.], koordinační slouč. zpravidla přechodných kovů s amoniakem jako ligandem, například…

  • amonifikace

    amonifikace [-ny-, řec. + lat.], uvolnění amoniových iontů při bakteriálním rozkladu org. látek obsahujících aminové…

  • amonit

    amonit [-nyt, řec.], trhavina, obvykle práškovitá, obsahující dusičnan amonný a aromatické nitrolátky, např. tritol.…

  • amoniti

    amoniti [-ny-, řec.], Ammonoidea, vymřelí hlavonožci s vápnitou, různě velkou (4-255 cm) schránkou, obvykle…

  • amonizace

    amonizace [-ny-, řec.] 1. hydrobiol. přidávání amoniaku nebo roztoku jeho solí k některým látkám, např.…

  • amonné soli

    amonné soli [řec.], tuhé kryst. látky složené z kationtu amonného a kyselinového aniontu. Připravují se zaváděním…

  • Amontons

    Amontons [-ton] Guillaume, 31. 8. 1663-l l. 10. 1705, fr. zeměměřič, stavitel a fyzik. Zabýval se zlepšováním…

  • Amor a Psýché

    Amor a Psýché, podle starořecké báje se král. dcera Psýché zalíbila bohu lásky Amorovi a stala se jeho ženou. Protože…

  • amor bůžek

    amor [fr.], okřídlená dětská postava - bůžek v podobě dítěte, symbol lásky, zobrazován v umění jako a. s lukem.…

  • Amor planeta

    Amor, planetka o průměru asi 15 km, která se může přiblížit Zemi asi na 15 mil. km.

  • amor vincit omnia

    amor vincit omnia [lat.], láska všechno přemůže, (láska hory přenáší, láska dokáže zázraky). Citát z Vergilia.…

  • amoralismus

    amoralismus [-iz-, řec. + lat.], praktická nebo ideová orientace, popírající morální zásady a všeobecně uznávané…

  • amorální

    amorální [řec. + lat.], popírající morální zásady a všeobecně uznávané normy lidského chování ve spol.; nihilistický…

  • Amorejci

    viz Amorité

  • amoret

    amoret [fr.], okřídlená dětská postava Amora - Eróta; jako samostatný motiv, skupiny a. v žánrových scénách, se…

  • amorfní jazyky

    viz jazyková typologie

  • amorfní kovy

    amorfní kovy, kovová skla - kovové slitiny vzniklé prudkým ochlazením z kapalného stavu rychlostí 106 - 108

  • amorfní látky

    amorfní látky, tuhé látky, které na rozdíl od krystalických látek nemají pravidelnou strukturu. Vyskytují se v přírodě…

  • amorfní obecně

    amorfní [řec.], beztvarý

  • amorfní složky půdní

    amorfní složky půdní, skupina látek bez pravidelné struktury (krystalové mřížky), zahrnující amorfní oxidy a hydráty…

  • amorfní stav

    amorfní stav, stav látky, při němž jsou její částice rozmístěny neuspořádaně (v protikladu ke kryst. stavu); v…

  • Amorité

    Amorité, Amorejci - západosemitské kmeny; koncem 3.tis. př.n.l. pronikli ze syrské pouště do Palestiny a Mezopotámie…

  • Amoros

    Amoros y Ondaneo Francisco, 1770 - 8.8. 1848, španělský průkopník léčebné (ortopedické) tělesné výchovy;…

  • amoroso

    amoroso [-rózo, it.], hud. milostně, něžně, láskyplně; kratší, něžná milostná skladba. V.t. amabile,…

  • amortizace obecně

    amortizace [-ty-, fr.] a) úmor, umořování; přenášení části hodnoty prac. prostředků (strojů, budov, nářadí,…