Abecední rejstřík: antr…
Hesla 1 - 30 z 46 nalezených
antracén
viz anthracen
Antracit město
Antracit, do 1962 Bokovo-Antracit m. na Ukrajině v Luhaňské oblasti (dříve Vorošilovgradská oblast); 67 000 obyv. (2002)…
antracit uhlí
antracit [řec.], nejvíce prouhelněný druh uhlí; nejvhodnější palivo do stáložárných kamen; též zdroj uhlíku…
antracitizace
antracitizace [-ty-, řec.], geochemie nejvyšší stupeň prouhelňovacího procesu. Vzniklý antracit obsahuje více…
antraknózy
antraknózy [řec.], choroby rostlin působené houbami hl. z rodu Colletotrichum a Gloeosporium. Projevují…
antrakobiontní houby
antrakobiontní houby [řec.], spáleništní houby - společenstva hub lesních požářišť. Zahrnují houby antrakofilní,…
antrakogram
antrakogram [řec.], biol. mikroskopický preparát získaný zuhelněním objektu. V.t. spodogram.
antrakóza
antrakóza [řec.], anthracosis - zaprášení plic uhelným prachem.
antrax
antrax [řec.], anthrax, sněť slezinná, uhlák - onemocnění zvířat alidí působené bakterií Bacillus anthracis.…
Antro della Corchia
Antro della Corchia [korkja], propasťovitá vápencová jeskynní soustava v Itálii na jihu Apuánských Alp v 1 200 m n.m.;…
antromastoiditida
antromastoiditida [-dytý-, řec.], antromastoiditis - zánět sliznice a kostních sklípků bradavkového výběžku…
antropický
antropický [řec.], lidský, např. vliv nebo zásah člověka v krajině. Opakem a. jsou jevy přír. nebo přirozené. A.…
antropo-
antropo- [řec.], první část složených slov s významem člověk, lidský (antropologie, antropocentrismus).
antropocentrismus
antropocentrismus [-iz-, řec. + lat.] 1. názor, podle něhož je člověk středem a konečným cílem světa, vesmíru…
antropofagie
antropofagie [řec.], lidojedství; v.t. kanibalismus.
antropofilní
antropofilní [řec.], ekol. hemerofilní, provázející člověka. Druhy rostlin (antropofyty) a živočichů, vyskytující…
antropofobie
antropofobie [řec.], anthropophobia chorobný strach z lidí; příznak některých psychických potuch, např. neuróz,…
antropofyt
viz antropofilní
antropogenetika
antropogenetika [-ty-, řec.], genetika člověka - vědní disciplína studující dědičnost a proměnlivost znaků člověka.…
antropogenie
antropogenie [-ny-, řec.], někdy ozn. nauky o původu a vývoji člověka jako součásti antropologických disciplín.
antropogenní jevy
antropogenní jevy [řec.], tvary a procesy na zemském povrchu, které vznikají buď přímou činností člověka, nebo…
antropogenní obecně
antropogenní (řec.), jev podmíněný nebo působený člověkem.
antropogenní půdy
antropogenní půdy, skupina půd, u které je půdotvorný proces rozhodujícím způsobem ovlivněn činností člověka,…
antropogenní reliéf
antropogenní reliéf, část zemského povrchu s tak hustým nahromaděním antropogenních tvarů, že pův. přír. reliéf…
antropogeografie
antropogeografie [řec.], zeměpis člověka - směr v geografii zkoumající závislost člověka na zeměpisném prostředí,…
antropochorie
antropochorie [řec.], rozšiřování rostlin prostřednictvím člověka. K přenosu diaspor dochází buď přímo na povrchu…
antropoidní opice
viz lidoopi
antropolog
antropolog [řec.], osoba zabývající se antropologií, tj. věda o původu a fylogenetickém i ontogenetickém vývoji člověka.…
antropologická lingvistika
antropologická lingvistika (etnolingvistika), věd. obor zabývající se vztahem jaz. a kultut.y, úlohou jaz. v životě…
antropologická škola
antropologická škola, evolucionistická škola v etnogr. a teorii kultury; zakl. E. B. Tylor, autor teorie konvergence. Podle…
