Abecední rejstřík: ep…

Hesla 1 - 30 z 151 nalezených

  • Epafos

    Epafos, řec. mytol. syn boha Dia a jeho milenky Ió, kterou proměnila Diova manželka Héra ze žárlivosti v krávu.…

  • epakta

    epakta [řec.], stáří Měsíce (ve dnech) na začátku roku; má periodu 19 roků (Metonův cykl). Prvek círk. kalendáře…

  • Epaminondas

    Epaminondas, řec. Epameinóndás asi 418-362 př.n.l., thébský vojevůdce a politik. Taktikou tzv. kosého klínu (posílení…

  • Epanagogé

    Epanagogé, byz. sbírka zákonů z 9.st.; vznikla za panování císaře Basileia I., jejím autorem byl pravděpodobně patriarcha…

  • epanastrofa

    epanastrofa [řec.], palilogie - druh stylistické figury; opakování týchž slov na konci jednoho a na zač. následujícího…

  • eparcha

    eparcha [řec.], v byz. říši titul městského prefekta Konstantinopolu, který byl přímo podřízen císaři. Podléhalo…

  • eparchie

    eparchie, v byz. říši správní územní jednotka (součást diecéze).

  • Eparchikon biblion

    Eparchikon biblion, Eparchova kniha - byz. oficiální sbírka cechovních nařízení v Konstantinopolu vedená eparchou.…

  • Epe

    Epe [é-], m. v Nizozemsku v Gelderlandu na vých. okraji Veluwe; 33 400 obyv. (1982). Prům. potr., hrnčířský. Tur. ruch.…

  • epeirogeneze

    epeirogeneze [řec.], epirogeneze - souhrnné označení pomalých a dlouhotrvajících vertikálních pohybů zemské kůry.…

  • Epeiros

    viz Epirus

  • ependym

    ependym [řec.], ependyma - anat. výstelka dutin centrálního nervového systému (mozkových komor a míšního kanálu).…

  • Epernay

    Epernay [e-ne], m. v sev. Francii v kr. Champagne-Ardenne v dpt. Marne na Marně; 31 000 obyv. (1975). Středisko výr. šumivého…

  • epesní

    epesní, [z jidiš] slang. arch., slovo zprav. označující jistou kvalitu spojenou s chytrým řešením dané věci např.…

  • epi-

    epi- [řec.], první část složených cizích slov znamenající na-, nad-, pod-, při (epigon, epikontinentální).

  • Epiag

    Epiag, akciová spol. pro průmysl porcelánu v prvorepublikové ČSR se sídlem v Karlových Varech, zal. 1918. Vlastnila…

  • epiblast

    epiblast [řec.] 1. bot. drobná blanitá šupinka vyrůstající po straně hypokotylu na zárodku některých…

  • epiblém

    viz rhizodermis

  • epicentrum

    epicentrum [řec. + lat.], bod na povrchu Země svisle nad místem, kde došlo k uvolnění zemětřesné energie (hypocentrem).…

  • epické divadlo

    epické divadlo, divadlo, které ve svých hrách staví do popředí vyprávěný epický příběh bez zdůrazňování výrazných…

  • epicykl

    epicykl [řec.], myšlená kružnice, po níž se podle Ptolemaiovy geocentrické soustavy pohybují planety. Nehmotný střed…

  • Epidamnos

    Epidamnos, řec. kolonie v již. Ilýrii; zal. na přelomu 7. a 6.st. př.n.l. z Korkýry za účasti Korintu. V řím. době…

  • Epidauros

    Epidauros, přístavní m. v Řecku u Saronského zálivu. Asi 9 km odtud byla Asklépiova svatyně proslulá léčbou nemocných.…

  • epidemický návratný tyf (evropský)

    epidemický návratný tyf (evropský), infekční onemocnění působené bakterií Borrelia recurrentis. Vyskytuje…

  • epidemický proces

    epidemický proces, proces šíření nákazy; soubor všech faktorů a pochodů, které umožňují přenos původce nákazy…

  • epidemie

    epidemie [řec.], slov. epidemia - forma hromadného výskytu infekčních nemocí postihujících lidi; výskyt je…

  • epidemiologická bdělost

    viz surveillance

  • epidemiologie

    epidemiologie [řec.], lék. vědní obor zabývající se studiem příčin, vzniku a zákonitostí šíření infekčních…

  • epidemiologie zhoubných nádorů

    epidemiologie zhoubných nádorů, lék. vědní obor, součást onkologie, zabývající se problematikou výskytu jednotlivých…

  • epidermis

    viz pokožka