Abecední rejstřík: er…

Hesla 1 - 30 z 169 nalezených

  • Er

    Er, chem. značka erbia.

  • er-forma

    er-forma [něm. er, on], promluvové pásmo vypravěče, které se realizuje ve třetí osobě mluvnické; vypravěč většinou…

  • éra

    éra [lat.] 1. období začínající určitou hist. událostí, od níž se počítá letopočet. Např. řím. é.…

  • eradikace

    eradikace [-dy-, lat.], 1. vyhubení, zničení. 2. bot. fytopatologické opatření k ničení patogenního…

  • Erakis

    Erakis, polopravidelná proměnná hvězda v souhv. Cefea; jasnost mění v rozmezí 3,6m až 5,l m

  • erár

    erár [lat.], aerarium - v ant. Římě pův. státní pokladna, pak pokladna m. Říma; později také státní správa vůbec.…

  • Erard

    Erard [erár] Sébastien, 5. 4. 1752 - 5. 8. 1831, fr. výrobce hud. nástrojů; zabýval se zvl. výrobou klávesových…

  • Erasmus Rotterdamský

    Erasmus Rotterdamský [-zm-] Desiderius, 28. 10. 1465 (1467) nebo 27. 10. 1469 Rotterdam - 12. 7. 1536 Basilej, Švýcarsko,…

  • eratem

    eratem [-tém, řec.], geol . standardní chronostratigraf. jed. vyššího řádu, která zahrnuje několik útvarů…

  • eratický balvan

    viz bludný balvan

  • Erató

    Erató, ant . mytol . Múza milostného básnictví; zobrazována se strunným nástrojem v rukou. V.t. Múzv.…

  • Eratosthenés

    Eratosthenés [-te-] z Kyrény. asi 276 až asi 194 př.n.l., řec. matematik a astronom; blízký filoz. peripatetické školy,…

  • erb

    erb [něm.], znak; znamení na štítě, označující v symbolické zkratce držitele e. E. vznikly v Evropě na přelomu…

  • Erbanová-Doskočilová

    Erbanová-Doskočilová Zora, *28. 8. 1924, vl.jm. Z. Jechová, č. tanečnice; 1945-60 členka Státního div. v Brně.…

  • Erben František

    Erben František, 27. 11. 1874 - 9. 6. 1942, čs. reprezentant ve sport. gymnastice; 1909-1914 působil v Petrohradě.…

  • Erben Karel

    Erben Karel Jaromír, 7. 11. 1811 - 21. 11. 1870, č. básník a historik; první archivář m. Prahy. Od studií se…

  • Erben Václav

    Erben Václav, *2. 11. 1930, č. prozaik. Autor četných detektivních románů (Poklad byzantského kupce, Znamení…

  • Erbkaiserlich

    Erbkaiserlich [-kajz-], liberální skupina pravého středu ve frankfurtském Nár. shromáždění 1848-49, vedená H. Gagernem.…

  • Erbländer

    viz dědičné země

  • erbovní znamení

    erbovní znamení, obraz v poli heraldického štítu; tvoří jej buď geometrické členění pole (heroldské kusy), nebo…

  • erbovník

    erbovník [něm.], armoriál - 1. rukopisný svod znaků (erbů);2. od 16.st. ozn. držitele erbu ověřeného erbovní…

  • Ercilla

    Ercilla y Zúňiga [ersilja i suňi-] Alonso de, 7. 8. 1533 - 29. 11. 1594, špan. epický básník. 1555 odplul jako…

  • Erciyas dagi

    Erciyas dagi [erdžijas dáj], nejvyšší h. stř. Anatólie v Turecku; vyhaslá sopka vysoká 3 916 m n.m., zaledněná.…

  • Ercker ze Schreckenfelsu

    Ercker ze Schreckenfelsu [erkr šrek-zu] Lazar . kolem 1528 - 6. 1. 1594, horní a mincovní odborník pův. ze Saska;…

  • Ercolano

    Ercolano [-ko-], město v Itálii v kr. Campania v provincii Neapol; 55 800 obyv. (1977). Prům. potravinářský.

  • Ercole I.

    Ercole I. [-ko-] z rodu Este, 26. 10. 1431 - 25. 1. 1505, od 1471 vévoda modenský a ferrarský; ve spojení s papežem vedl…

  • Ercole III.

    Ercole III., 22. 11. 1727 - 14. 10. 1803, poslední mužský člen rodu Este; 1780-97 vévoda modenský. Ztratil vládu v důsledku…

  • Erd

    Erd, m. v Maďarsku v župě Pest na pravém břehu Dunaje; 40 000 obyv. (1980). Obytné m. na obvodě Budapešti.

  • Erdenedzú

    Erdenedzú, první buddhistický klášter v mongolské Chalše; 1586 zal. chánem Abatajem na pravém břehu řeky Orchon.…

  • Erdenet

    Erdenet, m. v sev. Mongolsku, pod ústřední správou v kraji Ohon; 68 310 obyv. (2000) srov. 40 500 obyv. (1984). Prům.…