Abecední rejstřík: kole…

Hesla 1 - 30 z 49 nalezených

  • kolébání

    kolébání, střídavé zdvihání a klesání boků plavidla okolo jeho podélné osy. Periodické k. je charakterizováno…

  • kolečko

    kolečko, č. lid. tanec z jz. [C]ech, párový, točivý; má řadu krajových variant.

  • koleda

    koleda [lat.] 1. lid. píseň; pův. zaměřena k obřadům zimního slunovratu, později vlivem kř. k vánočnímu…

  • kolegiální orgány

    kolegiální orgány, orgány, v jejichž čele stojí a které řídí určitý kolektiv, který rozhoduje většinou hlasů.…

  • kolegium

    kolegium [lat. collegium], shromáždění, sbor, rada, odtud kolega a kolegyně (přen. členi stejného kolektivu); 1.

  • Kolehmainen Hannes

    Kolehmainen [-maj-] Hannes, 9. 12. 1889 - 11. 1. 1966, finský atlet; vytrvalec. Na OH 1912 získal 3 zlaté medaile…

  • kolej jízdní

    kolej, stav . konstrukce žel. svršku skládající se ze dvou kolejnic připevněných pomocí podkladnic a upevňovadel…

  • kolej ubytovací

    kolej [lat.], pův. ústav při středověkých univ., v němž žili buď společně, nebo odděleně univ. studenti a mistři…

  • kolejnice obecně

    kolejnice, ocelová válcovaná tyč tvořící vodicí a nosnou dráhu pro kola vozidel. Podle tvaru průřezu (profilu) je…

  • kolejnice přívodní

    kolejnice přívodní, třetí kolejnice používaná u el. pojízdných zařízení pro přívod el. proudu.

  • kolejová brzda

    kolejová brzda, pevné zařízení v kolejišti seřaďovacích nádraží sloužící ke zpomalování pohybu žel. vozů…

  • kolejové lůžko

    kolejové lůžko, vrstva štěrku nebo vysokopecní strusky zrnitosti 20-70 mm pod kolejovou dráhou. Tloušťka vrstvy štěrku…

  • kolejové vozidlo

    kolejové vozidlo, prostředek pro hromadnou dop. osob nebo zboží, nesený a vedený kolejí, s ocelovými koly vedenými…

  • kolek

    kolek, 1. úřední, státem vydaná známka, kterou se platí určené poplatky za provedení určitého úkonu nebo…

  • kolekce

    kolekce [lat.] 1. sbírka, soubor druhově stejných předmětů; 2. obch. soubor vzorků zboží, např.…

  • kolektiv

    kolektiv [-tý-, lat.] 1. společenství, skupina, např. pracovní k., čtenářský k.;2. sociol. vysoce…

  • kolektivismus

    kolektivismus [-tyviz-], zdůrazňování významu kolektivu a kolektivních zájmů; princip spol. života a činnosti lidí…

  • kolektivizace zemědělství v SSSR

    kolektivizace zemědělství v SSSR, proces často násilného slučování jednotlivých drobných rolnických hospodářství…

  • kolektivní bezpečnost

    kolektivní bezpečnost, v mez. vztazích vytvoření systému, ať již regionálního, nebo celosvět., jehož účelem je…

  • kolektivní chování

    kolektivní chování, obecně chování kolektivů (mas, skupin) v určité standardní nebo mimořádné situaci. V sociologii…

  • kolektivní jevy

    kolektivní jevy, fyz. jevy, pro něž je podstatná účast velkého počtu částic (kvazičástic).

  • kolektivní nevědomí

    viz nevědomí

  • kolektivní odpovědnost

    kolektivní odpovědnost, společná odpovědnost - odpovědnost určitého kolektivu. Vyskytoval se v č. a sl. prac. právu…

  • kolektivní smlouva

    kolektivní smlouva, rámcová dohoda mezi vedením podniku na jedné straně a odborovou organizací zastupující kolektiv…

  • kolektivní soustava

    kolektivní soustava, optika soustava (např. spojka) soustřeďující paprsky pův. rovnoběžné. Opak dispanzívní…

  • kolektivní urychlovač

    kolektivní urychlovač, fyz. zařízení využívající kolektivní urychlování. Teor. lze např. urychlovat na…

  • kolektivní urychlování

    kolektivní urychlování, souč. urychlení 2 typů opačně nabitých částic na společné rezonanční dráze. Pohyb elektronů…

  • kolektivní vina

    kolektivní vina, vina, za kterou nese odpovědnost celé společenství. Při aplikaci principu kolektivní viny tak dochází…

  • kolektivum

    kolektivum [-tý-, lat.], jaz. hromadné podstatné jméno (lidstvo).

  • kolektor obecně

    kolektor [lat.] 1. stav. průchodný železobetonový kanál obdélníkovéhé nebo kruhového průřezu nebo…