Abecední rejstřík: mel…
Hesla 1 - 30 z 100 nalezených
melafyr
melafyr [řec.], výlevná i žilná hornina vyvřelá, tmavá, stř. až jemně zrnitá, obsahující plagioklasy, augit,…
Melampsorella
Melampsorella [řec.], rod stopkovýtrusých hub ze skupiny rzí. Melampsorella caryophyllacearum je původcem rakoviny…
Melanconiales
Melanconiales [-kony-, lat.], anamorfní řád vřeckovýtrusých hub; konidiofory s konidiemi se tvoří v polšářkovitých…
Melanésané
Melanésané [-za-], skupina příbuzných národností a kmenů v Melanésii (asi l,3 mil. osob); zemědělci, rybáři, stavitelé…
Melanésie
Melanésie [-zi-, černé ostrovy], ostrovy v záp. Tichém oceánu sv. od Austrálie; 980 000 km2, 4,5 mil. obyv. (1980,…
melancholie
melancholie [řec.], pův. termín pocházející z Hippokratovy teorie o míšení tělesných šťáv, jejichž vzájemný…
melancholik
melancholik, podle Hippokratovy typologie zal. na převaze jedné ze čtyř tělesných šťáv člověk silně emotivně založený,…
Melanchthon
Melanchthon Philipp, 16. 2. 1497 až 19. 4. 1560, něm. humanista a teolog; od 1518 působil ve Wittenbergu jako prof.…
melaniny
melaniny [-ný-, řec.], černá nebo tmavohnědá přír. barviva s vysokým obsahem dusíku a bílkovin. Vyskytují se v…
melanismus
melanismus [-nyz-], černé zbarvení pokožky a pokožkových útvarů, podmíněné nadměrnou přítomností barviva melaninu;…
melanit
melanit [-nyt, řec.], tmavý až černý krychlový nerost ze skupiny granátů, odrůda andraditu s obsahem titanu.
Melano
Melano Antonio , vlašský manýristický štukatér a stavitel působící ve 2.pol. 16.st. v již. Čechách. 1588-89…
melanofor
melanofor [řec.], tmavohnědá pigmentová buňka obsahující melanin.
melanokratní horniny
melanokratní horniny, vyvřelé bazické horniny tmavé barvy.
melanom
melanom, lék. nádor z pigmentových buněk. Možný průvodní znak kožní rakoviny.
melanterit
melanterit [řec. + lat.], zelená skalice - světle zelený, nažloutlý až bílý jednoklonný nerost, hydratovaný síran…
Melantrich
Melantrich 1. akciová spol., zal. 1897 pův. jako Tiskárna národně sociálního dělnictva, od 1910 jako Melantrich. Tiskový…
Melantrich z Aventina
Melantrich z Aventina Jiří , 1511 až 19. 11. 1580, č. tiskař a nakl. Vydal na 200 knih, měl na 30 druhů písma,…
melanž
melanž [fr.], příze ze směsi různě obarvených vláken, která vznikají při přípravě m. z vhodných vlákenných…
melasa
melasa [fr.< špan.], nečistý cukerný roztok, odpadní cukerný sirob v cukrovarech. Obsahuje 50 % sacharózy. Využívá…
melatonin
melatonin [-ný-], zool . hormon s antigonadotropními účinky vytvářený v epifýze; jeho produkce je ovlivnitelná…
Melbourne
Melbourne [-bérn], přístavní m. v Austrálii, hl.m. členského státu Victoria na JV u Bassova průlivu; Metropolitní…
Melbová
Melbová Nellie , 19. 5. 1861 - 23. 2. 1931, vl.jm. Helen Porter Armstrongová, roz. Mitchellová, australská operní…
Melcelius
Melcelius (Melcl, Melzel) Jiří . 1624 až 31. 3. 1693, č. skladatel a varhaník; 1663-69 ředitel kůru u sv. Benedikta…
Melč
Melč, obec v Moravskoslezském kraji, okres Opava; 607 obyv. (2001) srov. 1 809 obyv. (1980).
Melčice-Lieskové
Melčice-Lieskové, obec v Západosl. kr., okr. Trenčín, v Považském podolí; l 560 obyv. (1980). Prům. cihlářský.
mělčina
mělčina ang. shallow [šelou], slov. plytčina - nehluboké místo ve vodě, s nízkou hladinou vody, např.…
Meleagros
Meleagros, řec . mytol . syn Oinea, krále v Kalydónu. Věštba mu předpověděla, že bude žít tak dlouho,…
Melegnano
Melegnano [-leňá-], m. v Itálii v Lombardii; 15 761 obyv. (2001) srov. 19 000 obyv. (1980). - V bitvě u M. (fr. Marignan)…
Melechov
Melechov, žulová h. v ČR v Křemešnické vrchovině; 709 m n.m. Zalesněný hřbet s rozhlednou.
