Abecední rejstřík: xe…

Hesla 1 - 30 z 33 nalezených

  • Xe

    Xe, chem. značka xenonu.

  • Xenacanthus

    Xenacanthus [-ka-tu-, řec.], Pleuracanthus - rod vymřelých sladkovodních žraloků. Na zadní části hlavy měli…

  • Xenakis

    Xenakis Ianis, též Iannis - 29. 5. 1922 - 4. 2. 2001, řec. skladatel a architekt; 1947 odešel do Paříže, získal…

  • xenie

    xenie [ksény-, řec.] 1. genet . vliv otcovského genotypu na fenotyp semen u rostlin, tj. útvarů vytvářejících…

  • xeno-

    xeno- [řec.], první část složených slov značící cizí, týkající se cizince, hosta (xenofobie, odpor ke všemu cizímu).…

  • xenobiochemie

    xenobiochemie, vědní obor zabývající se přeměnami látek organismu cizích za účasti působení biol. systémů.

  • xenobiotika

    xenobiotika [-ty-], látky tělu cizí, které organismus nesyntetizuje, nejsou pro jeho metabolismus nezbytné a nejsou běžnými…

  • xenobióza

    xenobióza, spolužití dvou druhů mravenců, z nichž jeden je hostem v mraveništi druhého; tam nachází ochranu i podmínky…

  • xenodiagnostika

    xenodiagnostika [-dy-ty-], nepřímá metoda průkazu původce onemocnění člověka v krevsajícím členovci - pře našeči.…

  • xenoekie

    xenoekie [-o-e-, řec.], ekol . náhodný výskyt organismů ve zcela jiném prostředí, než v jakém normálně žijí.…

  • Xenofanés

    Xenofanés, asi 565 - asi 470 př.n.l., řec. básník - rapsód a potulný filozof; pocházel z maloas. Kolofónu, svůj domov…

  • xenofobie

    xenofobie, odpor, nepřátelství, nedůvěra ke všemu cizímu; strach před ním. V.t. xenofobní.

  • xenofobní

    xenofobní [řec.], 1. ekol. býložravý živočich, který se živí výhradně rostlinami domácího pův.…

  • Xenofón

    Xenofón, asi 430 - po 355 př.n.l., řec. vojevůdce, historik a spisovatel; žák Sokratův. Učastnil se perského tažení…

  • xenogenní

    xenogenní, st. ozn. heterologní - x. vztah, rozdíl mezi jedinci různých druhů, např. člověk - pes, myš - potkan.

  • Xenokrates

    Xenokrates z Chalkedonu, †314 př.n.l., 338-314 scholarcha platónské Akademie po Speusippově smrti. Snažil se o systematizaci…

  • xenomorf

    xenomorf, [řec.] fiktivní organismus mimozemského původu, který ke svému rozmnožování využívá hostitele (parazitická…

  • xenon

    xenon [řec.], Xe, chem. prvek VIII. B skupiny periodické soustavy, at. číslo 54, relat. at. hm. 131,29, chem. netečný…

  • xenoparazit

    xenoparazit, cizopasník vyskytující se v neobvyklém hostiteli, např. zvířecí motolice u člověka. Termín zavedl rus.…

  • Xenopulos

    Xenopulos Grigoris , 9. 12. 1867 - 14. 1. 1951, řecký romanopisec a dramatik, člen Athénské akademie (1932); zakl.…

  • xenotest

    xenotest a) metoda stanovení stálosti barev na světle; b) ozařovací přístroj imitující denní světlo pro stanovení…

  • Xenusion

    Xenusion [-úzi-], rod vymřelých mořských bezobratlých živočichů; pačlenovec s protaženým tělem a s párem zaoblených…

  • xero-

    xero- [řec.], první část složených slov značící sucho-, suchý (xerofilní).

  • xerofilní

    xerofilní, suchomilný - přizpůsobený k životu v suchém prostředí, např. x. organismus - stepní trávy, sukulentní…

  • xerofyty

    xerofyty, ekol . typ rostlin přizpůsobený fyziol. a morfologickými vlastnostmi růstu a rozmnožování na suchých…

  • xerografie

    viz elektrografie

  • xerokarp

    xerokarp, xerocarpium - suché, tenké a pružné oplodí tvořené vrstvami sklerenchymu, kolenchymu nebo prozenchymu,…

  • xerokopie

    xerokopie, běžně čitelná papírová kopie předlohy získaná elektrografickým kopírovacím způsobem.

  • xeromorfóza

    xeromorfóza, růstová forma rostlin nebo tvarová odchylka orgánů rostlin přizpůsobená vlivu suchého prostředí.

  • xerorendzina

    xerorendzina, světlešedý půdní subtyp se silně vápnitým humózním horizontem, který pozvolna přechází do karbonátového…