Abecední rejstřík: er…
Hesla 31 - 60 z 169 nalezených
Erdey-Grúz
Erdey-Grúz [-dej] Tibor, 27. 10. 1902 - 16. 8. 1976, maď. fyz. chemik; prof. univ. v Budapešti, akad. a od 1970 prezident…
Erdmann
Erdmann Benno, 30. 5. 1851 - 7. 1. 1921, něm. logik, filozof a psycholog; ve filoz. novokantovec, zastánce krajního…
Erdödyové
Erdödyové [-dédy-], uh. magnátský rod pův. ze Sedmihradska. Vlastnil rozsáhlé majetky v Charvátsku a od 17.st. i na…
Erebuni
Erebuni, starověké m. v jv. části Jerevanu; zal. v 8.st. př.n.l. jako pevnost, záhy význ. správní a hosp. centrum…
Erebus
Erebus, činná sopka v Antarktidě na Rossově ostrově při pobřeží Viktoriiny země; 3 743 m n.m.
erekce
erekce, erectio a) zool. ztopoření svalu vyplněním krevní lakuny. Vyskytuje se např. u mlžů, kde e. nohy…
Erekle II.
Erekle II., lraklij II. - 18. 11. 1720 až 22. 1. 1798, gruzínský král; od 1744 král Kachetie, od 1762 kartlijsko-kachetinské…
erektofilní typ
erektofilní typ, způsob olistění rostlin, při kterém čepele listů zaujímají šikmou polohu blízkou vertikální,…
erektor
erektor [lat.], zařízení pro ukládání tybinků, ze kterých se montují prstence obezdívek tunelů kruhového průřezu.…
eremiál
eremiál [řec.], souhrnné ozn. pro suché (aridní) biomy na Zemi s nepatrnou vegetací nebo zcela bez vegetace, tj. suché…
eremita
eremita [řec.], poustevník.
Erenburg
Erenburg Ilja Grigorjevič, 27. 1. 1891 až 31. 8. 1967, rus. prozaik, reportér, publicista a veř. prac.; 1908-17…
Eretria
Eretria, ant. m. v Řecku na ostrově Euboii; mělo značný podíl na řec. kolonizaci, soupeřilo s nedalekou Chalkidou.…
Erfstadt
Erfstadt [-štat], m. v SRN v Sev. Porýnsku-Vestfálsku; 43 000 obyvatel (1981). Prům. stroj., text., potr. E. vznikl 1969…
Erfurt město
Erfurt, kr.m. v jz. NDR v úrodné Durynské pánvi; 210 000 obyv. (1980). Prům. stroj., jemné mech., el.tech., obuvnický,…
Erfurtský program
Erfurtský program, program SPD přijatý na sjezdu v Erfurtu 1891. Na návrhu programu se podíleli A. Bebel, W. Liebknecht,…
erg
erg [řec.] 1. fyz. zn. erg, jed. energie (práce) v absolutní soustavě CGS; l erg = 10-7 J;2.…
ergastérion
ergastérion [řec.], v ant. Řecku, na helénistickém Východě a poté ve vých. provinciích řím. říše a později…
ergastické útvary
ergastické útvary [-ty-], součásti buňky tvořené zásobními (ergastickými) látkami; např. zrna glykogenu v živoč.…
ergastoplazma
ergastoplazma [řec.], ergastoplasma část cytoplazmy buněk syntetizující bílkoviny, barvící se bazickými barvivy.…
ergastulum
ergastulum [řec.], ant. místo, obvykle v podzemí, kam byli zavíráni nespolehliví či potrestaní otroci.
ergativní jazyky
ergativní jazyky [-tý-], jazyky, ve kterých přechodné sloveso tvoří jen pasívní konstrukce (např. syn nese…
ergo
ergo [lat.], tedy, proto, nuže, tudíž.
ergodická hypotéza
ergodická hypotéza [-dy-], Maxwellův-Boltzmannův postulát statistické fyz.: soustava s danou energií projde všemi body…
ergograf
ergograf, přístroj používaný ke graf. záznamu svalové námahy při různých vnějších podmínkách. Registruje se…
ergokalciferol
viz kalciferol
ergokristin
ergokristin [-týn], derivát lysergové kys.; jeden z alkaloidů obsažených v námelu. Používá se v lékařství.
ergometrie
ergometrie [řec.], vyšetřovací metoda k testování tělesné výkonnosti hl. člověka pomocí nastavitelné zátěže…
ergometrin
ergometrin, derivát lysergové kys.; jeden z alkaloidů obsažených v námelu. Používá se v lékařství.
ergonomický
ergonomický, maximálně člověku vyhovující. Např. pracovní pomůcka - klávesnice k PC, autosedačka atp., která respektuje…
