Abecední rejstřík: ox…
Hesla 61 - 90 z 90 nalezených
oxid vápenatý
oxid vápenatý, hov. též nehašené vápno či pálené vápno, žíravé vápno, CaO; bílá kryst. látka, ve vodě omezeně…
oxid zinečnatý
oxid zinečnatý, ZnO, za obyčejné teploty bílá, v žáru kryst. látka; vyrábí se spalováním kovového zinku na vzduchu.…
oxid železitý
oxid železitý, Fe2O3, červenohnědý prášek, v přírodě se vyskytuje jako hematit, který je důležitou…
oxid železnato-železitý
oxid železnato-železitý, Fe3O4, černý, v kyselinách nerozpustný prášek; t.t. l 538 °C. Získává se…
oxid železnatý
oxid železnatý, FeO, černá látka, v jemně práškované formě pyroforní.
oxidace
oxidace [řec. + lat.], chem. reakce; odnímání elektronu atomům nebo atomovým skupinám působením oxidačního činidla…
oxidační tavení
oxidační tavení, metalurgické zpracování rud neželezných kovů, při němž se v silně oxidační atmosféře pece…
oxidasy
oxidasy [-áz-], enzymy ze skupiny oxidoreduktas. Katalyzují reakce, při nichž dochází k přenosu elektronů ze substrátu…
oxidimetrie
oxidimetrie [-dy-, řec.], titrační metoda k stanovení redukujících látek měřením objemu spotřebovaného oxidačního…
oxidoreduktasy
oxidoreduktasy [-áz-], velká skupina enzymů zahrnující dehydrogenasy, reduktasy, oxidasy a oxygenasy.
oxidový film
oxidový film, vrstva vznikající na povrchu kovu anodickou oxidací. O. f. se dělí na filmy nespojité (porézní), které…
oxidy
oxidy [řec.], kysličníky - binární slouč. kyslíku s jinými prvky, kde každý atom kyslíku je vázán přímo na atom…
oximy
oximy [řec.], org. slouč. obecného vzorce R1R2C = NOH; připravují se nejčastěji z karbonylových slouč.…
oxirany
oxirany [řec.], st. název epoxidy - org. látky s trojčlenným kruhem obsahujícím kyslík. Připravují se nejčastěji…
oxo-
oxo- [řec.], org .chem. předpona označující karbonylovou skupinu v přítomnosti skupiny nomenklaturně…
oxo-proces
viz hydroformylace
oxokyselina
oxokyselina a) anorg . chem . kyslíkatá kys.; b) org . chem . kys. obsahující jak karbonylovou…
oxosyntéza
oxosyntéza, katalytická reakce oxidu uhelnatého s olefiny a vodíkem při zvýšené teplotě a tlaku za vzniku aldehydů…
oxy-
oxy- [řec.], první část složených slov značící kyselost, vztah ke kyslíku (oxygraf - přístroj ke zjišťování…
Oxyaena
Oxyaena [-éna], řád vymřelých masožravých savců s širokou lebkou (dlouhou 21 cm, s mohutným chrupem s trháky), s…
oxybióza
viz aerobióza
oxygenasy
oxygenasy [-áz-], enzymy ze skupiny oxidoreduktas. Katalyzují reakce, při nichž jsou atomy kyslíku přímo zabudovány…
oxygenium
oxygenium [-gény-, řec.], kyslík - chem. prvek VI. B skupiny periodické soustavy, at. číslo 8, relat. at. hm. 15,9994,…
oxyhemoglobin
oxyhemoglobin, krevní barvivo hemoglobin nasycené kyslíkem, který je tak přenášen do tkání. Jedna molek. hemoglobinu…
oxykefalie
oxykefalie [řec.], akrokefalie - anomální tvar lidské mozkovny; vysoká, tzv. ,,věžovitá" lebka. Vzniká předčasným…
oxymetr
oxymetr, přístroj pro měření saturace kyslíku v krvi. Využívá rozdíl absorpce světla o vlnové délce 805 nm a 640…
oxymóron
oxymóron [řec.], 1. druh bás. figury; 2. vyjádření myšlenky slovním spojením, jehož části jsou zdánlivě…
oxytetracyklin
oxytetracyklin [-ín], terramycin - antibiotikum tetracyklinové řady produkované mikroorganismem Streptomyces rimosus.…
oxytocin
oxytocin [-ín], hormon peptidové povahy vylučovaný zadním lalokem hypofýzy (neurohypofýzou). Používá se jako uterotonikum…
Oxyuris
Oxyuris [řec.], rod hlístic z řádu roupů, cizopasících u savců; např. Oxyuris equi , roup koňský. V.t. Enterobius.…
