Abecední rejstřík: ka…

karbofer

karbofer [lat.], měřič (indikátor) koncentrace důlního plynu na zákl. rozdílné tepelné vodivosti vzduchu a metanu.…
karboidy

karboidy [lat.], vysokokondenzované polyaromatické látky, nerozpustné v org. rozpouštědlech; tvoří se jako uhlíkaté…
karbolineum

karbolineum [lat. + arab.], anthracenový olej zbavený anthracenu, smíšený s jinými dehtovými oleji. Používá se např.…
karbolová kyselina

karbolová kyselina, zastaralý název pro dvou- až tříprocentní vodný roztok fenolu (tzv. karbolka). Používá se k…
karbomycin

karbomycin [-ín, lat. + řec.], antibiotikum produkované bakterií Streptomyces halstedii . Působí zejm. na grampozitivní…
karbon epocha

karbon, geologie, kamenouhelný útvar – starší útvar mladších prvohor v nadloží devonu a v podloží…
karbon strojírenství

karbon, strojírenství, usazenina tuhých zbytků spáleného paliva a mazacího oleje na stěnách pracovního prostoru…
karbon-argonová metoda

karbon-argonová metoda, zvaná též argonkarbonová, kalium-argonová, kalium-karbonová - způsob datování zal. na relat.…
karbonace

karbonace [lat.] a) pochod, jímž se chem., např. kys. sírovou, odstraňují z vlny, popř. vlněných tkanin rostl. nečistoty…
karbonáři

karbonáři [it.], příslušníci tajných rev. organizací na zač. 19.st. v Itálii a ve Francii. Hnutí k. vzniklo v již.…
karbonatit

karbonatit [-ty-], vyvřelá hornina složená převážně z karbonátů, nejasné geneze (z magmatické taveniny nebo z horkých…
karbonatizace

karbonatizace [-ty-], pochod chem. větrání nebo hydrotermální přeměny, zahrnující přeměnu oxidů hlavně vápníku,…
karbonáty

viz uhličitany
karbonitridování

karbonitridování [-ny-], postup sycení povrchu ocelových předmětů současně uhlíkem a dusíkem. Provádí se buď…
karbonizace

karbonizace [-ny-], pyrolytický rozklad org. látek za nepřístupu vzduchu a za vzniku tuhých, kapalných a plynných produktů.…
karbonyl

karbonyl [lat. + řec.], = CO, org. skupina vyskytující se např. ve sloučeninách oxidu uhelnatého a) s halogeny COF₂…
karbonylace

karbonylace, tech. význ. reakce, při níž se řetězce nenasycených org. slouč. alkenů nebo alkinů prodlužují působením…
karbonylová skupina

karbonylová skupina, = CO, dvouvazná skupina, např. v aldehydech a ketonech.
karbonylové sloučeniny

karbonylové sloučeniny, oxosloučeniny - org. látky obsahující dvojvaznou, tzv. karbonylovou skupinu (oxoskupinu) = C…
karborafin

karborafin [-ín, lat.], akt. uhlí vyráběné karbonizací dřevěných pilin impregnovaných chloridem zinečnatým. Používá…
karborany

karborany [lat. + arab.], slouč. boru, uhlíku a vodíku odvozené náhradou skupiny BH polyedrického boranu skupinou CH.…
karborundum

karborundum [lat. + ind.], obch. název pro tech. karbid křemíku; velmi tvrdý materiál používaný jako brusivo a jako…
karboxyl

karboxyl [lat. + řec.], karboxylová skupina, -COOH, jednosytná funkční skupina karboxylových kyselin.
karboxylace

karboxylace, fyziol . rostlin chem. reakce, při které se obohacují org. slouč. o karboxylovou skupinu (-COOH).…
karboxylová skupina

viz karboxyl
karbro-tisk

karbro-tisk, polygr . st. tech. reprodukčního barevného kontrolního náhledu před vlastním tiskem; třemi zákl.…
karbunkl

karbunkl [lat.], carbunculus - rozsáhlé hnisavé ložisko v kůži, které vzniká splynutím furunklů. V.t. furunkl.…
karburace

karburace [fr.], stroj. vytváření zápalné směst paliva a vzduchu v nejvhodnějším poměru pro zážehové spalovací…
karburátor

karburátor [fr.], nevhodně splynovač ústrojí pro tvoření a ovládání průtoku směsi lehce odpařitelných kapalných…
Karcag

Karcag, m. v Maďarsku v župě Szolnok; 25 000 obyv. (1983). Středisko zeměd. oblasti. Muzeum.

Abecední rejstřík

Oborový rejstřík

Abecední rejstřík: ka…

Top Ten