Abecední rejstřík: rad…
Hesla 121 - 150 z 247 nalezených
- radiochromatografie- radiochromatografie, analytická metoda chromatograf. dělení směsí radioakt. látek, popř. látek ozn. radionuklidem,… 
- radioimunoanalýza- radioimunoanalýza, radioimunologická analýza, RIA - imunologická lék. metoda umožňující přesně stanovit koncentraci… 
- radioimunologická analýza
- radiointerferometrické měření- radiointerferometrické měření, určování délky a orientace pozemní základny, jejíž oba koncové body jsou osazeny… 
- radioizotop- radioizotop, radioaktivní izotop; existují r. přirozené i uměle. Siroké praktické využití, např. radiační chem.,… 
- radioizotopová terapie- radioizotopová terapie, léčení pomocí radionuklidů. Používají se buď uzavřené zářiče k zevnímu ozařování,… 
- radiokarbonové datování- radiokarbonové datování, radiouhlíkové datování - v archeol. způsob absolutního časového určení nálezů, zejm.… 
- radiokardiografie- radiokardiografie, kardiovaskulární zobrazování - lék. vyšetřovací metoda zaznamenávající srdeční činnost pomocí… 
- radiokompas- radiokompas, navigační přístroj umožňující stanovení kursu pohybujícího se dop. prostředku (loď, letadlo). 
- radiokomunikační kmitočtová pásma- radiokomunikační kmitočtová pásma, části kmitočtového spektra používaného pro radiokomunikace (od 3 kHz do 3 THz).… 
- Radiokomunikační řád- Radiokomunikační řád, soubor platných dokumentů Mez. telekomunikační unie. 
- radiolariový jíl- radiolariový jíl, radiolariový hlen hlubokomořská bahnitá usazenina, tvořená převážně schránkami mřížovců… 
- radiolarit- radiolarit [-dy-, lat.], štěpná kamenná surovina hnědavého zabarvení (zpevněná usazenina, vzniklá z radiolariového… 
- Radiolites- Radiolites [-dy-és, lat.], rod vyhynulých mlžů. Pravá miska kornoutovitá až válcovitá s podélnými žebry nebo vráskami.… 
- radiologie- radiologie, vědní obor zabývající se studiem, využitím a ochranou před ionizujícím zářením. Termínu r. se v širším… 
- radiolokace- radiolokace, zjišťování objektů (cílů) a jejich souřadnic vysíláním směrových elmag. vln a přijímáním jejich… 
- radiolokační anténa- radiolokační anténa, anténa radiolokátoru, sloužící souč. jako vysílací a přijímací, se zvl. vlastnostmi diagramu… 
- radiolokační bod- radiolokační bod, pevný bod, jehož prostorová poloha byla určena radiovými dálkoměrnými systémy. 
- radiolokační měřič vzdálenosti- radiolokační měřič vzdálenosti, přístroj ke stanovení vzdálenosti mezi radiolokátorem a překážkou (cílem), která… 
- radiolokační obrazovka- radiolokační obrazovka, obrazovka upravená k záznamu radiolokačních obrazů a konstruovaná podle požadavků jednotlivých… 
- radiolokátor- radiolokátor [-dy-, lat.], radar - přístroj ke zjišťování pozemních, nám. a vzdušných cílů a k určování jejich… 
- radioluminiscence- radioluminiscence, luminiscence vyvolaná v dané látce rtg. či gama zářením nebo částicemi emitovanými při radioakt.… 
- radiolýza- radiolýza, rozkladná chem. reakce vyvolaná ionizujícím zářením. 
- radiomaják- radiomaják, zařízení se zvl. vysílačem sloužící k radionavigaci. Je umístěn na stanoveném místě a vysílá nepřetržitě… 
- radiomechanika- radiomechanika, obor radiotechniky zabývající se bezdrátovým řízením strojů a přístrojů na dálku. 
- radiometr- radiometr a) přístroj k měření energie elmag. záření, založený na jeho tepelném působení (měření infračerveného… 
- radiometrické stáří
- radiometrický průzkum- radiometrický průzkum, metoda nukleární geof. využívající přirozené aktivity hornin. Využívá záření alfa, beta… 
- radiometrie- radiometrie 1. fyz. měření veličin zářivé energie (hl. v opt. a fyz. ionizujícího záření); 2. geof.… 
- radiomorfóza- radiomorfóza, změny tvaru rostl. organismů nebo jejich orgánů vyvolané působením elmag. záření. 






