Oborový rejstřík:

Hesla 12211 - 12240 z 95934 nalezených

  • centroplán

    centroplán, let . střední část křídla, samostatná část křídla spojená s trupem nebo tvořící s ním celek,…

  • Centrotex

    Centrotex, akciová spol. pro zahr. obchod se sídlem v Praze, zal. 1948. Vyváží zejm. hotové text. zboží, dováží…

  • centrování

    centrování [lat.], středění - 1. opatření k dosažení souososti součástí; 2. výr. upnutí…

  • centrozóm

    centrozóm [lat.< řec.], centrosom, mikrosféra - organela, uložená většinou v blízkosti jádra v buňkách živočichů…

  • centrum genové

    centrum genové, genet . geografická oblast přirozeného vzniku a genet. rozrůznění určité taxonomické skupiny…

  • centrum rozšíření

    centrum rozšíření, zoogeografie zpravidla omezené území uvnitř areálu druhu s optimálními podmínkami. Při…

  • centumviri

    centumviri, [-rí] lat. sto mužů - soudní dvůr v Římě čítající 105 členů (po 3 z 35 tribuí). Soudili spory soukromoprávní,…

  • centurie

    centurie, [lat.] 1. ant. ve st. Římě voj. mužstvo, jednotka, 1/60 legie, též setnina; odtud centurio -…

  • cenuróza

    viz vrtohlavost

  • cenzor

    cenzor [lat.], censor - v ant. řím. republice vysoký státní úředník; dva c., volení jednou za 5 let na funkční období…

  • cenzura

    cenzura [lat.] 1. ve star. Římě za republiky majetkový odhad občanů (census populi) a jejich rozdělení do pěti…

  • cenzus

    cenzus též census [lat.], součet i ve smyslu sčítání lidu. 1. census; ve starověkém Římě sčítání a majetkový…

  • cep zemědělství

    cep, ruční nástroj k výmlatu semen. Skládá se z násady, k níž je volně přivěšen tzv. biják. Údery bijáku dochází…

  • CEPA

    CEPA, ethephon, 2-chlorethylfosfonová kys. - morforegulátor růstu s účinnou látkou ethylenem (fytohormon). CEPA inhibuje…

  • Cephalaspis

    Cephalaspis [-fa-, řec.], vymřelý sladkovodní bezčelistnatý obratlovec rybovitého tvaru, jehož hlavu a část trupu…

  • cephalothorax

    viz hlavohruď

  • Cepheus

    Cepheus [-fe-, řec.], Cefeus, Kefeus souhv. sev. oblohy.

  • cepín

    cepín, součást horolezecké výstroje; topůrko opatřené delším bodcem s kovanou hlavicí, se špicí a lopatkou; někdy…

  • Cepka

    Cepka Anton . *17. 1. 1936, sl. sochař; věnuje se převážně tvarování, interiérové plastice a kovovému, zejm.…

  • cepníci

    cepníci, středověcí lid. bojovníci (od dob husitských) ozbrojení cepy.

  • cer

    cer [cér, lat.] 1.chem . cerium . Ce, chem. prvek ze skupiny lanthanoidů, at. číslo 58, relat. at. hm. 140,12;…

  • Ceram

    viz Seram

  • cerannometr

    cerannometr [řec.], počítač blízkých bouřek založený na registraci el. výbojů (blesků) v atmosféře.

  • Ceratites

    Ceratites [-tytés, lat.], představitel vymřelého řádu Ceratitida . amonit s evolutní schránkou, s velkými žebry…

  • Ceratium

    Ceratium [-ráci-, řec.], rod bičíkovců ze skupiny obrněnek. Pancíř je opatřen dlouhými výběžky. Mnoho druhů žije…

  • Ceratocystis

    Ceratocystis [-tys, řec.], Ophiostoma . Cerotostonella - rod prototunikátních vřeckovýtrusých hub (s konidiovým…

  • Ceratodon

    Ceratodon [řec.], rohozub - rod mechorostů z třídy mechů. Jediný náš druh, Ceratodon purpureus, rohozub nachový,…

  • Ceratonia

    viz svatojánský chléb

  • Cerber

    Cerber, Kerber, Kerberos - řec . a rím . mytol . tříhlavý pes střežící vchod do podsvětí; přeneseně…

  • Cercopithecidae

    viz kočkodanovití