Abecední rejstřík: g…

Hesla 1351 - 1380 z 2589 nalezených

  • glorifikace

    %glorifikace, [lat.] arch., kniž. oslavování, velebení, oslava něčoho, někoho. Obv. jde o nepřiměřené oslavování.…

  • gloriola

    gloriola [lat.], svatozář; přeneseně sláva, lesk, proslulost. V.t. nimbus.

  • Gloriosa

    Gloriosa [-óza, lat.], rod jednoděložných rostlin z čeledi liliovitých. Roste v několika druzích v trop. Asii a Africe.…

  • glosa

    glosa [řec.] vysvětlující, komentující poznámka; stručný výklad; ve starých textech vysvětlivka, připisovaná…

  • glosář

    glosář [lat.< řec.] 1. názvy středověkých slovníků, zvl. odborných (Glosár Bartoloměje z Chlumce);…

  • glosátoři

    glosátoři [lat.< řec.], it. právní škola v 11.st.; podávali dogmatický výklad ve formě glos k Justiniánově kodifikaci…

  • glositida

    glositida [-tý-, řec.], glossitis - zánětlivé onemocnění jazyka vyvolané hl. fyz. a infekčními vlivy. Projevuje…

  • glossa

    glossa [řec.], jazýček - součást ústního ústrojí hmyzu; stř., pův. párový, často druhotně nepárový přívěsek…

  • glossematika

    glossematika [-ty-, řec.], lingvistická semialgebraická analýza textu z hlediska vnitřních gramatických vztahů, obsahu…

  • glottis

    glottis [-tys, řec.], trojúhelníkovitá štěrbina mezi hlasivkami; volná při dýchání, uzavřená při fonaci (tvoření…

  • glottochronologie

    glottochronologie [řec.], jaz. disciplína hist. lexikologie, zjišťující pomocí statist. metod dobu oddělení…

  • Gloucester město

    Gloucester [glostr], přístavní m. ve Velké Británii v jz. Anglii na Severnu; 92 000 obyv. (1976). Prům. let., dop. a…

  • Gloucester titul

    Gloucester [glostr] a) vévodský titul udělovaný v Anglii od 12.st. (do současnosti) osobám spřízněným s král. rodinou,…

  • Glover

    Glover [glavr] Denis James Matthews, *10. 12. 1912, novozélandský básník. V přír. lyrice (The Wind and the…

  • gloxínie

    viz Sinningia

  • Glu

    Glu, symbol pro glutamovou kyselinu.

  • glucin

    glucin [-ín, řec.], sladidlo; derivát di a trisulfonových kyselin, odvozených od 6-amino-2,3-difenyl-2,3-dehydro-(benzo-l,2,3-triazinu).…

  • glucinium

    glucinium [-cíny-, řec.], st. název chem. prvku beryllia, používaný ve Francii.

  • Gluck

    Gluck [gluk] Christoph Willibald, 2. 7. 1714 - 15. 11. 1787, něm. skladatel; reformátor hud. dramatu. 1735 odešel…

  • glukagon

    glukagon [řec.], polypeptidový hormon, vylučovaný slinivkou břišní do trávicího traktu. Zvyšuje hladinu krevního…

  • glukokortikoidy

    glukokortikoidy [-ty-], steroidní hormony, vznikající v kůře nadledvin. Ovlivňují některé metabolické reakce, např.…

  • glukolipidy

    viz cerebrosidy

  • glukoneogeneze

    glukoneogeneze [řec.], tvorba D-glukosy z necukerných prekurzorů: laktátu, pyruvátu, glycerolu, většiny aminokyselin…

  • glukosa

    glukosa [-óza, řec.], glukóza, cukr hroznový, cukr škrobový, dextrosa, D-glukosa, C6H12O6;…

  • glukosamin

    glukosamin [-ín, řec.], 2-deoxy-2-amino-D-glukosa, aminocukr. Vyskytuje se ve vázané formě ve "stavebních" polysacharidech…

  • glukosaoxidasa

    glukosaoxidasa [-óza-áza, řec.], flavoproteinový enzym některých plísní, např. Aspergillus niger . Penicillium…

  • glukosinoláty

    glukosinoláty, glykosidy hořčičných olejů z rostl. čeledi brukvovitých. Odbourávají se enzymem myrosinasou na charakteristicky…

  • glukuronová kyselina

    glukuronová kyselina, C6H10O7, kys. široce rozšířená v rostl. i živoč. říši; složka…

  • gluon

    gluon [angl. glue, klih], hypotetický boson silového pole kvarků v kvantové chromodynamice (předpokládaný spin roven…

  • Gluškovskij

    Gluškovskij Adam Pavlovič, 1793 - kolem 1870, rus. tanečník a choreograf; 1812-1839 vedoucí baletní školy a choreograf…