Abecední rejstřík: h…

Hesla 1861 - 1890 z 4288 nalezených

  • hipoterapie

    hipoterapie, [řec.] lečení a rehabilitace jízdou na koni; léčebná a rehabilitační metoda využívající jízdu na…

  • Hipparchos astronom

    Hipparchos, asi 190 - asi 125 př.n.l., řec. astronom a matematik. Při svých závěrech vycházel zásadně z pozorování.…

  • Hipparchos spoluvládce

    Hipparchos, †514 př.n.l. (zavražděn), od 528 nebo 527 př.n.l. spoluvládce svého bratra Hippia v Athénách; syn Peisistratův.…

  • Hipparion

    Hipparion [řec.], tříprstý koník, který se vyvinul koncem miocénu v Sev. Ameríce, přešel Beringův průliv do Eurasie…

  • Hippeastrum

    Hippeastrum [řec.], hvězdník - rod jednoděložných rostlin z čeledi amarylkovitých. Známo asi 60 druhů. Rostou ve…

  • Hippiás tyran

    Hippiás, nejst. syn Peisistratův, spolu s ml. bratrem Hipparchem od 528 nebo 527 př.n.l. tyranem v Athénách. 510 vypuzen…

  • Hippiás z Elidy

    Hippiás z Elidy, 2.pol. 5.st. př.n.l., starořec. filozof; sofista dem. orientace. Ve všeob. relativismu sofistů vyzdvihoval…

  • hippies

    hippies [-píz, angl.], skupiny mládeže zejm. v USA, jež odmítají spol. konvence, obecně uznávané normy a zvyklosti…

  • Hippodameia

    viz Pelops

  • Hippodámos z Mílétu

    Hippodámos z Mílétu, řec. architekt a urbanista činný v 5.st. př.n.l.; pokládán za tvůrce řady urbanistických zásad…

  • Hippokrates

    Hippokrates, asi 460 - 370 př.n.l., lékař ant. Řecka, pokládaný za otce lékařství. Jeho spisy Corpus Hippocraticum

  • Hippokratova přísaha

    Hippokratova přísaha, lék. slib starořeckého původu, od něhož je dnes odvozena přísaha, kterou skládají lékaři…

  • Hippokratovy půlměsíčky

    Hippokratovy půlměsíčky, dva útvary v podobě půlměsíčků vytvořené v rovině nad odvěsnami pravoúhlého trojúhelníka.…

  • Hippolytos

    Hippolytos, rec . mytol . syn Thésea a Amazonky Antiopy; odmítl lásku své nevlastní matky Faidry, která…

  • Hippónax z Efesu

    Hippónax z Efesu, 6.st. př.n.l., řec. básník. První známý básník nižších spol. vrstev, útočil svými verši…

  • Hippuritidae

    Hippuritidae [-tydé, řec.], specializovaní vymřelí mlži přisedající k podkladu pravou válcovitou nebo věžovitou…

  • hippurová kyselina

    hippurová kyselina, N-benzoylglycin, C6H5CONHCH2COOH; kryst. bezbarvá látka, přítomná v ledvinách…

  • Hiracuoka

    Hiracuoka, přístavní m. v Japonsku na Honšú v zálivu Sagami; 21 4 000 obyv. (1980). Prům. text., kaučuku. keramiky,…

  • Hirakata

    Hirakata, m. v Japonsku na Honšú; 362 600 obyv. (1982). Prům. stroj., textilní. Obytné m. pro Osaku.

  • Hirneola

    Hirneola [lat.], ucho, boltcovitka - rod stopkovýtrusých hub s příčně rozdělenou basidií. Hirneola auricula - judae

  • Hirnheim

    Hirnheim [-hajm] (Hirenheim) Jeroným, 1637 - 1679, opat premonstrátského kláštera v Praze; prof. filoz. a teol.…

  • Hirocu

    Hirocu Rjúró, 8. 6. 1861 - 15. 10. 1928, vl.jm. H. Naoto, jap. spisovatel a dramatik; představitel tzv. tragické…

  • Hirohito

    Hirohito, 29. 4. 1901 - 7. 1. 1989, jap. císař od 1926, regent 1921-26; byl 124. panovníkem dyn., která vládne od zač.…

  • Hirosaki

    Hirosaki, m. v Japonsku na sev. Honšú; 175 000 obyv. (1980). Prům. barev a laků. Rozvinuté ovocnářství. Arch. památky.…

  • Hirošige

    viz Utagawa Hirošige

  • Hirošima

    Hirošima, přístavní m. v Japonsku na již. Honšú; 1,15 mil. obyv. a aglomerace 1,83 mil. obyv. (2005) srov. 891 000 obyv.…

  • Hirsau

    Hirsau [-zau], místní část obce Calw v SRN v Bádensku-Württembersku ve Schwarzwaldu. - 830 zal. v H. benediktýnský…

  • hirsauská škola

    hirsauská škola, směr rom. arch. vycházející z clunyjských reforem, šířený zejm. z kláštera v Hirsau. Hl. znakem…

  • Hirschely

    Hirschely [-še-] Jan Kašpar . křtěn 5. 1. 1695 - 15. 1. 1743, č. malíř; žák J. V. Angermayera, jehož zátiší…

  • Hirschová

    Hirschová [-šo-] Jindřiška, *1. 4. 1922, č. kostýmní výtvarnice; od 1955 členka ND. Autorka množství návrhů…