Abecední rejstřík: ant…

Hesla 241 - 270 z 300 nalezených

  • antonomázie

    antonomázie [řec.], druh synekdochy; užívá k pojmenování známé osobnosti její charakteristické vlastnosti (Komenský…

  • Antonov Alexej voják

    Antonov Alexej Innokenťjevič, 15. 9. 1896-18. 6. 1962, sov. voják; armádní gen. (1943). V Rudé armádě od 1919,…

  • Antonov Oleg

    Antonov Oleg Konstantinovič, 7. 2. 1906-4. 4. 1984, rus. sov. konstruktér větroňů a letadel; akademik AV USSR (1967)…

  • antonovština

    antonovština, protibolševická (sov. propagandou nazývána antisov. kulacko-eserská) vzpoura 1920-21 v Tambovské gubernii…

  • Antonyč

    Antonyč Bohdan Ihor Vasylovyč, 5. 10. 1909-6. 7. 1937, ukr. básník. Jeho obraznost je silně ovlivněna přírodou…

  • antonymum

    antonymum [lat.], opozitum - slovo protikladného významu (velký - malý, radovat se - truchlit). Odtud mn.…

  • Antophyta

    Antophyta [-fi-, řec.], bot. kvetoucí rostliny. Tvoří soubor obalných fylomů, tyčinek a plodolistů na květním…

  • Antové

    Antové, skupina kmenů žijících ve 4. -7.st. mezi Dněprem a Dněstrem. Jsou považováni za Slovany, popř. za slavizované…

  • antracén

    viz anthracen

  • Antracit město

    Antracit, do 1962 Bokovo-Antracit m. na Ukrajině v Luhaňské oblasti (dříve Vorošilovgradská oblast); 67 000 obyv. (2002)…

  • antracit uhlí

    antracit [řec.], nejvíce prouhelněný druh uhlí; nejvhodnější palivo do stáložárných kamen; též zdroj uhlíku…

  • antracitizace

    antracitizace [-ty-, řec.], geochemie nejvyšší stupeň prouhelňovacího procesu. Vzniklý antracit obsahuje více…

  • antraknózy

    antraknózy [řec.], choroby rostlin působené houbami hl. z rodu Colletotrichum a Gloeosporium. Projevují…

  • antrakobiontní houby

    antrakobiontní houby [řec.], spáleništní houby - společenstva hub lesních požářišť. Zahrnují houby antrakofilní,…

  • antrakogram

    antrakogram [řec.], biol. mikroskopický preparát získaný zuhelněním objektu. V.t. spodogram.

  • antrakóza

    antrakóza [řec.], anthracosis - zaprášení plic uhelným prachem.

  • antrax

    antrax [řec.], anthrax, sněť slezinná, uhlák - onemocnění zvířat alidí působené bakterií Bacillus anthracis.

  • Antro della Corchia

    Antro della Corchia [korkja], propasťovitá vápencová jeskynní soustava v Itálii na jihu Apuánských Alp v 1 200 m n.m.;…

  • antromastoiditida

    antromastoiditida [-dytý-, řec.], antromastoiditis - zánět sliznice a kostních sklípků bradavkového výběžku…

  • antropický

    antropický [řec.], lidský, např. vliv nebo zásah člověka v krajině. Opakem a. jsou jevy přír. nebo přirozené. A.…

  • antropo-

    antropo- [řec.], první část složených slov s významem člověk, lidský (antropologie, antropocentrismus).

  • antropocentrismus

    antropocentrismus [-iz-, řec. + lat.] 1. názor, podle něhož je člověk středem a konečným cílem světa, vesmíru…

  • antropofagie

    antropofagie [řec.], lidojedství; v.t. kanibalismus.

  • antropofilní

    antropofilní [řec.], ekol. hemerofilní, provázející člověka. Druhy rostlin (antropofyty) a živočichů, vyskytující…

  • antropofobie

    antropofobie [řec.], anthropophobia chorobný strach z lidí; příznak některých psychických potuch, např. neuróz,…

  • antropofyt

    viz antropofilní

  • antropogenetika

    antropogenetika [-ty-, řec.], genetika člověka - vědní disciplína studující dědičnost a proměnlivost znaků člověka.…

  • antropogenie

    antropogenie [-ny-, řec.], někdy ozn. nauky o původu a vývoji člověka jako součásti antropologických disciplín.

  • antropogenní jevy

    antropogenní jevy [řec.], tvary a procesy na zemském povrchu, které vznikají buď přímou činností člověka, nebo…

  • antropogenní obecně

    antropogenní (řec.), jev podmíněný nebo působený člověkem.