Oborový rejstřík:

Hesla 3421 - 3450 z 95934 nalezených

  • anortoploidie

    anortoploidie [-o-idy-, řec.], anorthoploidie - cytogenet . druh polyploidie, při které je v buněčném jádře…

  • anortozit

    anortozit [řec.], hlubinná vyvřelina složená téměř výhradně z plagioklasu, obvykle bazického. Užívá se často…

  • anosmie

    anosmie [řec.], anosmia - úplná ztráta čichu; vzniká zejm. při neprůchodnosti horní části nosu (záněty,…

  • Anosov

    Anosov Pavel Petrovič, 1799-25. 5. 1851, rus. metalurg; generál. Zal. v Rusku nauku o oceli, objevil souvislost mezi…

  • anotace

    anotace [lat.], stručná charakteristika slovesného díla, zahrnující údaje o jeho tematice (obsahu), významu, um. či…

  • Anouilh

    Anouilh [anuj] Jean, 23. 6. 1910 Bordeaux - 3. 10. 1987 Lausanne, Švýcarsko,…

  • anovulace

    anovulace [řec. + lat.], lék. anovulatio - stav, kdy nedochází k tvorbě vajíčka. Anovulační krvácení…

  • anoxie

    anoxie [řec.], anoxia - zcela nedostatečné zásobení tkání nebo organismu kyslíkem.

  • anoxybióza

    viz anaerobióza

  • ANP

    ANP, Allgemeen Nederlandsch Persbureau - niz. tisková agentura se sídlem v Haagu; zal. 1934, činnost zahájila 1935.

  • Anquetil-Duperron

    Anquetil-Duperron [-ktyl dy-] Abraham Hyacinthe, 7. 12. 1735 - 17. 1. 1805, fr. orientalista; zakl. íránistiky. 1755-61…

  • ansa cornuta

    viz ansa lunata

  • ansa lunata

    ansa lunata [-ná-, lat.], ansa cornuta archeol . měsíčkovitě ukončená horní část uch převážně na džbáncích;…

  • ansámbl

    ansámbl [fr.], ensemble - soubor, sbor, např. div., hudební.

  • Ansárí

    Ansárí Bájazíd, asi 1525 - asi l 585, afghánský myslitel a náb. reformátor. Obohatil paštskou poezii o nové…

  • Ansbach

    Ansbach, m. v Německu v Bavorsku; 40 000 obyv. Prům. stroj., jemné mech., text., dřevozpracující. - V 8.st. zal. benediktýnský…

  • Ansco

    Ansco [-ko], amer. fotochem. závod se sídlem v Binghamptonu (stát New York); vyrábí velmi citlivé barevné materiály…

  • Anselm z Besate

    Anselm z Besate [-ze-], ll.st., it. teolog; kaplan a notář císaře Jindřicha III., působil v Miláně. V hl. lit. díle…

  • Anselm z Canterbury

    Anselm z Canterbury [en- kentrberi], 1033 - 21. 4. 1109, filozof a teolog it. pův.; arcibiskup (1093), představitel krajního…

  • Ansermet

    Ansermet [-me] Ernest, 11. 11. 1883 až 20. 2. 1969, švýc. dirigent a skladatel; 1915-23 řídil hudbu Ruského baletu,…

  • Ansgar

    Ansgar, Anskar, Anscharius, 8. 9. 801-3. 2. 865, fr. benediktýn; od 832 první biskup v Hamburku, misionář a papežský…

  • Anschütz

    Anschütz [-šic] Ottomar, 16. 5. 1846 až 30. 5. 1907, německý fotograf; vynálezce štěrbinové závěrky, kouzelného…

  • Ansórí

    Ansórí Fajzulló, *20. 3. 1931, tádžický sov. spisovatel; ve sbírkách reflexívní a milostné lyriky (Guldastaji…

  • anšlus

    anšlus [něm. Anschluss - připojení], politika "nenásilného" připojení území osídlených Němci k Německu, kterou…

  • antabus

    antabus, lék. Antabus dispergattae - též antabuse - lék používaný pro léčbu alkoholismu. Je-li během léčby…

  • antacida

    antacida [řec. + lat.], látky snižující kyselost žaludeční šťávy. Většinou jde o slabě zásadité látky, které…

  • antae

    antae [-té, lat.], řec . arch . přesahující boční zdi, jejichž zesílená čela jsou architektonicky…

  • antagonismus

    antagonismus [-nyz-, řec.] 1. protichůdnost, nesmiřitelný protiklad, nepřátelství, odtud antagonista a antagonisté…

  • Antaios

    Antaios [-jos], rec . mytol . syn Poseidóna a bohyně Země Gaie; v bájích o Héraklovi libyjský obr, nutící…

  • Antakya

    Antakya [-kja], m. v již. Turecku; 67 000 obyv. (1975). Zeměd. středisko. Tur. ruch. Starověká Antiocheia.