Oborový rejstřík:
Hesla 4111 - 4140 z 95934 nalezených
arberešské knížectví
arberešské knížectví, první albánský feud. státní útvar 1190-1253, který vznikl na S Albánie v období úpadku…
Arbes
Arbes Jakub . 12. 6. 1840-8. 4. 1914, č. novinář, prozaik, kult. historik; 1876 až 79 dramaturg Prozatímního div.…
Arbét
Arbét Gašpar . *25. 12. 1898, sl. herec a div. pracovník; 1921 -22 herec a inspicient SND, 1922-25 působil v kočovné…
Arbíl město
Arbíl, m. v sev. Iráku, středisko stejnojmenného guvernorátu; 839 600 obyv. (2002) srovnej 90 300 obyv. (1965). Zeměd.…
Arbíl oblast
Arbíl, Erbil - guvernorát v sv. Iráku; 14 441 km2, 1,18 mil. obyv. (2002) srovnej 541 000 obyv. (1977), adm. středisko…
arbiter
arbiter [lat.], rozhodčí, soudce. A. ele g anti aru m , člověk udávající tón ve věcech módy, vkusu (pův. tak označován…
arbitrážní analýza
arbitrážní analýza, rozhodčí analýza analýza prováděná standardním nebo dohodnutým postupem rozhodčím analytikem…
Arbman
Arbman Holger, 8. 9. 1904-25. 1. 1968, švéd. archeolog; prof. univ. v Lundu; zabýval se severskou dobou železnou…
Arborea
Arborea [-ré-a], feud. útvar (judikát A.) na Sardinii; vznikl po 710 z byz. správní jed. za útoků Arabů, koncem 9.st.…
arboreál
arboreál [lat.], souhrnné ozn. pro oblasti přír. lesních porostů. Zahrnuje různé biomy, např. trop. deštné pralesy,…
arboretum
arboretum [-ré-, lat.], parková sbírka živých dřevin domácího i cizího pův., které jsou schopny růst v dané klimatické…
arborikolní
arborikolní [lat.], organismy žijící na stromech; z rostlin např. epifytické orchideje, bromélie, liány; z živočichů…
arboviry
arboviry [lat.], pův. označení pro viry, jejichž společným charakteristickým znakem je kolování v přírodě cyklem:…
Arbuckle
Arbuckle [erbakl] Roscoe (Fatty), 24. 5. 1887-29. 6. 1933, amer. film. herec; jeden z nejpopulárnějších herců němé…
Arbuzov
Arbuzov Alexej Nikolajevič, 26. 5. 1908 - 20. 4. 1986, rus. sov. dramatik; představitel psychol. a intimního dramatu.…
arc
arc [-k, lat.], mat . zn. pro arkus.
Arca
Arca [-ka] Niccolò dell', 1435-1494, it. sochař ovlivněný C. Sluterem; představitel severoit. naturalistického…
Arcadelt
Arcadelt [-ká-] Jacob, asi 1500-14. 10. 1568, skladatel fr. nebo vlámského pův.; představitel nizozemské polyfonie.…
Arcadius
Arcadius [-kády-], 377- 408, od 395 první východořím. císař; syn Theodosia I. 383 prohlášen augustem a po otcově…
Arce
Arce [-se] Manuel José, 1786-14. 12. 1847, salvadorský politik; 1825-29 první prez. Středoamer. federace. Jeho odklon…
Arcetri
Arcetri [-če-], it. hvězdárna nedaleko Florencie. Provádí výzk. sluneční chromosféry, hvězdnou spektroskopii a radioastronomii.…
arci-
arci- [řec.], arch-, první část složených slov s významem zesilujícím, tj. vele-, nejvyšší, nejlepší (arcibáseň…
arcibiskup
arcibiskup [něm.< řec.], metropolita círk. hodnostář, stojící v čele arcibiskupství a zároveň v čele círk. provincie.…
Arcibiskupové v českých zemích
Arcibiskupové v českých zemích Praha Arnošt z Pardubic 1344-1364 Jan Očko z Vlašimě…
arcibiskupství
arcibiskupství [něm.< řec.], v kat. církvi obvod (provincie), podléhající pravomoci arcibiskupa. Je členěn na menší…
arciděkan
arciděkan [řec. + lat.], kněz jmenovaný biskupem za nadřízeného několika děkanátům (správním okrskům několika…
arcidiecéze
arcidiecéze [-dy-, řec.], církevní správní obvod spravovaný arcibiskupem. A. je zpravidla členěna na jednotlivé diecéze…
arcijáhen
arcijáhen [řec.], archidiákon - círk. hodnostář pověřený biskupem jako dozorčí orgán nad kněžstvem obvodu zvaného…
arcikancléř
arcikancléř [řec. + lat.], titul užívaný ve středověké řím.něm. říši a ve Francii pro úředníka stojícího…
arcikněz
arcikněz, první kněz v dómské kapitule pověřený dohledem nad ostatními kněžími, též zástupce biskupa v duchovních…
