Oborový rejstřík:
Hesla 5011 - 5040 z 95934 nalezených
Atakamská předhlubeň
Atakamská předhlubeň, Peruánská předhlubeň - předhlubeň v Tichém oceánu při pobřeží Peru a Chile, dlouhá 5…
Atakpamé
Atakpamé, m. v Togu; 250 m n.m., 21 800 obyv. (1977). Prům. čokolády. Dop. křižovatka. Zeměd. (bavlník).
ataman
ataman [rus.< turečtina], náčelník kozáckého vojska; zpočátku volený kozáckou občinou, později jmenovaný carskou…
Atanasov
Atanasov Georgi, 6. 5. 1882-17. 11. 1931, bulh. skladatel a dirigent; jeden ze zakl. bulh. nár. opery (Borislav,…
Atar
Atar, ve staroíránském jazyce oheň, zejm. jako předmět náb. kultu. Symbol čistoty.
ataraktika
ataraktika [-ty-, řec.], dnes již málo používané ozn. pro skupinu psychofarmak. V.t. psychofarmaka.
ataraxie
ataraxie [řec.], pojem řec. filoz. a zejm. etiky ve významu úplného duševního klidu, rovnováhy i neochvějnosti. Pro…
Atargatis
Atargatis [-tys], syrská bohyně uctívaná v městě Hierápolis i jinde v Sýrii; za helénismu se její kult rozšířil…
Ataru
Ataru, m. v sz. Mauretánii; 16 300 obyv. (1980). Prům. těžební (ruda mědi). Zeměd. (palma datlová).
atašé
atašé [fr. attaché], přidělenec - dipl. úředník nižšího stupně pověřený určitým okruhem činnosti, např.…
Ataševová
Ataševová Pera Mojsejevna, 18.11. 1900 - 23.9. 1965, rus. překladatelka. Manželka S. Ejzenštejna. Podílela se…
Atatürk
Atatürk [-ty-] (Otec Turků), 1881 až 10. 11. 1938, vl. jm. Mustafa Kemal, turecký generál, politik a státník; zakl.…
Ataulf
Ataulf, Athaulf, †415 (zavražděn), od 410 král Vizigótů; švagr a nástupce Alaricha I. Opustil Itálii, v dohodě se…
atavismus
atavismus [-iz-, lat.], pozůstatek, přežitek; znaky (soubor znaků) či vlastnosti vzdálených předků jedince, které…
ataxie
ataxie [řec.], ataxia - porucha souměrnosti a souladnosti pohybů; projev některých nervových onemocnění.
ataxit
ataxit [řec.], železný meteorit bez charakteristické vnitřní struktury (Widmanstättenových obrazců). Obsahuje 6-7…
Atbara město
Atbara, m. v Súdánu při ústí Atbary do Nilu; 115 400 obyv. (2002) 66 100 obyv. (1973). Prům. cementárenský, energetiky;…
Atbara řeka
Atbara, ř. ve vých. Africe v Etiopii a Súdánu; pravostranný přítok Nilu dlouhý 1 120 km, povodí má asi 140 000 km2,…
ATC
áté
áté [řec.], řec. mytol. vášeň a zaslepenost, která vrhá člověka do záhuby. Zosobňována jako bohyně…
Atěh
viz Aceh
ateismus
ateismus [-iz-, řec.], pův. popírání uznávaných vládnoucích bohů (např. přečin prvotních křesťanů, odmítajících…
ateista
ateista [-iz-, řec.], pův. člověk popírající uznávané vládnoucí bohy (např. prvotní křesťan odmítající vykonávat…
ateleia
ateleia [-leja, řec.], zbavení povinnosti platit poplatky a daně v řec. obcích.
atelektáza plic
atelektáza plic [řec.], atelectasis pulmonum - nevzdušnost plicní tkáně; je podmíněná nerozvinutím plicních…
ateliér dílna
ateliér [fr.] 1. dílna výtv. umělců, také prováděcí a výukové společenství mistra a žáků (hutě, skriptoria,…
Atelier divadlo
Atelier [-lje], Thèâtre de l'Atelier div. v Paříži, zal. a vedené Ch. Dullinem. 1921 zal. Ch. Dullin Ecole nouvelle du…
atematická flexe
atematická flexe [řec., lat.] časování, kdy sufixy se připojují přímo ke kořeni slova nerozšířenému o kmenovou…
atemporálnost
atemporálnost [lat.], jaz. mimočasovost, vlastnost dějů nevázaných časem: Člověk dýchá plícemi.
atentát
atentát [lat.], útok na život význačné osoby, provedený z polit. nebo jiných příčin.