Oborový rejstřík:

Hesla 5311 - 5340 z 95934 nalezených

  • aula

    aula [lat.< řec.] 1. vnitřní nádvoří řec. domu obklopené sloupovím;2. v ant. Římě název slavnostní…

  • aulakogén

    aulakogén [řec.], lineárně protáhlá synklinoriální struktura na platformě. Je provázena hlubinnými zlomy a vyplněna…

  • Aulíček

    Aulíček Dominik, 1. 8. 1734 - 14. 10. 1803, č. sochař a návrhář nymphenburské porcel.lánky u Mnichova (Štvanice…

  • Aulich

    Aulich Ľudovít, 1792-6. 10. 1849, maď. generál sl. původu; jeden z nejschopnějších velitelů maď. armády v…

  • Aulis

    Aulis, malá přístavní obec v Řecku; 850 obyv. (1971). - Starověké m. na vých. pobřeží Boiótie s proslulým chrámem…

  • Aulnay-sous-Bois

    Aulnay-sous-Bois [olne su boa], prům. m. ve Francii v Île-de-France v dpt. Seine-Saint-Denis; 78 000 obyv. (1975). Prům.…

  • Aulopora

    Aulopora [lat.], vymřelý deskatý korál s plazivými trsy a kuželovitými, mírně prohnutými korality. Z ordoviku až…

  • aulos

    aulos [řec.], starořec. hud. nástroj dechový dvouplátkový; vrtaná válcovitá roura opatřená hmatovými dírkami.…

  • Aun Schan

    Aun Schan thakchin, 13. 2. 1915 - 19. 7. 1947 (zavražděn), barmský pokrokový politik. Pův. člen strany Doubama Asijayoum,…

  • Aunis

    Aunis [onys], hist. území na záp. pobřeží Francie (zhruba dpt. CharenteMaritime). Rozvoj od 10.st. (odvodnění bažin,…

  • aura

    aura [řec.] 1. psychol. domnělé vyzařování organismu, mající hypotetický původ v činnosti nervového…

  • Aurangábád

    Aurangábád, m. v Indii v Maháráštře; 165 000 obyv. (1971). Prům. text., potr., šperkařský. Tur. ruch. Letiště.…

  • Aurangzéb

    Aurangzéb [persky ozdoba trůnu], 1618-1707, od 1658 poslední význ. panovník z dyn. Mughalů, fanatický muslim; 1636-44…

  • aurea mediocritas

    aurea mediocritas [-dyokritás, lat.], zlatý střed; zlatá stř. cesta; nejbezpečnější cesta ke štěstí (podle Horatia,…

  • Aurelian

    Aurelian Petre . 13. 12. 1833-24. 1. 1909, rumunský ekonom; člen Rumunské AV (1871); ekon. teoretik a stoupenec agrární…

  • Aurelianus

    Aurelianus [-lijá-] Lucius Domitius, 214-275, řím. císař od 270. Obnovil jednotu říše rozvrácené voj. uzurpacemi…

  • Aurell

    Aurell Tage, 2. 3. 1895-20. 2. 1976, švéd. spisovatel. Ve stylisticky náročných psychol. prózách zachytil problematiku…

  • Aurenche

    Aurenche [oranš] Jean, *11. 9. 1904, fr. scenárista. Spolu s P. Bostem slavil největší úspěchy ve 40.-60. letech…

  • aureola

    aureola [lat.] 1. výtv.um. svatozář obklopující např. hlavu Krista; 2. astronomie barevný…

  • aureomycin

    viz chlortetracyklin

  • aureus

    aureus [lat.], zlatá řím. mince; za G. I. Caesara hmotnost 8,19 g.

  • Auric

    Auric [orik] Georges, 5. 2. 1899-23. 7. 1983, fr. skladatel; člen pařížské Sestky. Autor baletů (Faidra

  • Auriga

    Auriga [-rí-, lat.], Vozka - souhv. zimní oblohy.

  • Aurignac

    Aurignac [oriňak], malá obec v již. Francii v dpt. Haute Garonne. 1852 nalezeno několik koster předvěkého člověka…

  • aurignacien

    aurignacien [oriňjasjen, fr.], archeol. kultura z počátku mladého paleolitu (před 37-28 tisíci lety), kterou vytvářel…

  • Aurich

    Aurich, m. v Německu v Dolním Sasku; 34 600 obyv. (1980). Prům. oděvní, polygr., pivovarnický; zeměd. středisko.

  • aurikularia

    aurikularia [-lá-, lat.], larva sumýšů (ostnokožců); vyvíjí se ze zákl. typu, tzv. dipleuruly. V.t. larva.

  • aurikule

    aurikule [lat.], ozn. pro některé alpské druhy prvosenek, které se pěstují v zahrádkách (Primula denticulata

  • Aurillac

    Aurillac [orijak], m. ve Francii v kr. Auvergne, středisko dpt. Cantal; 30 000 obyv. (1975). Prům. farm., nábytkářský.…

  • Auriol

    Auriol [orjol] Vincent, 27. 8. 1884-1. 1. 1966, fr. politik; představitel pravicového křídla social. strany. 1936-38…