Oborový rejstřík:
Hesla 5401 - 5430 z 95934 nalezených
autentický
autentický [-ty-, řec.], původní, pravý, hodnověrný. V.t. autenticita.
autentika
autentika [-ty-, řec.], jednoduchá písemnost círk. správy, ověřující "pravost" ostatků svatých. V.t. autenticita.…
Authari
Authari [-ta-], †5. 9. 590 (zavražděn), od 584 král Langobardů; válčil úspěšně s Byzancí, uzavřel spojenectví…
autigeneze
autigeneze [-ty-, řec.], vznik druhotných minerálů vlivem změněných fyz. chem. podmínek na místě jejich nynějšího…
autismus
autismus [-tyz-, řec.], porucha ověřování reality; myšlení člověka orientované a ovládané výhradně osobními…
auto
auto [špan.], 1. v počátcích špan. div. jednoakt. hra náb. i světského obsahu. Vývoj a. probíhal od jednoduché…
auto-
auto- [autos, sám], předpona s významem a) samo-, sebe-, své-, vlastní (autokrat, atonomie, autobiografie, autoportrét);…
autoanalýza
autoanalýza [řec.], psychol. soubor technik a postupů, jimiž se člověk snaží pochopit seba sama, porozumět…
autobiografie
autobiografie [řec.], vlastní životopis; písemné vylíčení vl. života autorova, popř. některých jeho úseků. A.…
autoblok
autoblok [řec. + fr.], automatický blok - zabezpečovací zařízení na železnicích.
autobus
autobus [řec. + lat.], silniční motorové vozidlo s uzavřenou karosérií pro dop. více než devíti sedících osob,…
autodafé
autodafé [port.], vyhlášení a provedení rozsudku smrti, zpravidla upálením, podle rozhodnutí soudního tribunálu nadkacíři,…
autodidakt
autodidakt [-dy-, řec.], samouk; ten, kdo získal vědomosti a dovednosti sebevzděláním.
autodrom
autodrom [řec.] a) speciální dráha pro automobilové závody; b) cvičiště s přírodními a umělými překážkami…
autoemise
autoemise [-se, řec. + lat.], uvolňování elektronů z pevné látky do vakua nebo plynů v intenzívním el. poli V.t.…
autoerotika
autoerotika, sexuální, erotické uspokojování sebe sama. Masturbace, onanie. I v dnešní době často zatracovaná sexuální…
autoerotismus
autoerotismus [-tyz-, řec.] a) pův. láska k vlastní osobě; b) nyní ozn. pro různé formy uspokojování sexuálního…
autofázování
autofonie
autofonie [-ny-, řec.], autophonia - zesílené vnímání vlastní řeči; postižená osoba mluví tišeji, než…
autofretáž
autofretáž [řec. + fr.], technol. postup, při němž se vytváří za studena plastická deformace v určitých objemech…
autogamie
autogamie [řec.] 1. biol. samooplodnění - oplození samičích gamet samčími gametami téhož oboupohlavného…
autogen
autogen [řec.], st. název pro zařízení k autogennímu svařování, tj. pro svařování plamenem.
autogeneze
autogeneze [řec.], samovznik, samozrození; výraz ideal. tendencí v biol. teoriích, zdůrazňující v hist. vývoji organismů…
autogenní trénink
autogenní trénink, soubor technik koncentrace a relaxace. Reguluje svalové napětí nejprve u svallstva kosterního, které…
autogonie
viz abiogeneze
autograf
autograf [řec.] 1. původní, vlastní rukopis, dílo napsané vlastní rukou, někdy jen vlastnoruční podpis autora…
autografie
autografie [řec.], um. graf. tech. tisku z plochy, modifikace litografie; kresba provedená na papíře litografickou tuší,…
autogram
autogram [řec.], vlastnoruční podpis autora, autograf.
autogyra
viz vírník
autochorie
autochorie [řec.], aktivní způsob rozši.řování rostlin prostřednictvím vlastních mechanismů přepravy nebo rozrůstáním…
