Abecední rejstřík: a…

Hesla 5461 - 5490 z 5683 nalezených

  • autosugesce

    autosugesce [řec. + lat.], autosuggestio - psychol. ovlivňování vlastních citů, názorů, nálad a postojů bez…

  • autosynchronní rozběh

    autosynchronní rozběh [řec.], indukční rozběh - el.tech. dnes téměř výhradně používaný způsob spouštění…

  • autoškola

    autoškola, instituce (škola) pro výuku, výcvik a školení řidičů motorových vozidel. Cílem kurzu v autoškole je…

  • autotachygraf

    autotachygraf [řec.], přístroj se stereoskopickým dálkoměrem, kterým se přímo v terénu konstruuje koncept mapy.

  • autotaxi

    viz taxi

  • autotomie

    autotomie [řec.], zool. sebepoškozování živočichů; a) schopnost některých živočichů odvrhnout po podráždění…

  • autotransformátor

    autotransformátor [řec. + lat.], transformátor s jediným vinutím, které funguje jako primární vinutí i sekundární…

  • autotrofie

    autotrofie [řec.], způsob výživy zelených rostlin a některých bakterií, schopnost vytvářet všechny složky svého…

  • autotyp

    autotyp [řec.], polygr. výsledný obraz vzniklý ze štočku použitím autotypie.

  • autotypická síť

    autotypická síť, polygr . rozložení obrazu pro účely tisku na body (puntíky) různých tvarů (kulaté, hranaté,…

  • autotypie

    autotypie [řec.], polygr. fotoreprodukční způsob, kterým se obraz rozloží autotypickou sítí na body různých…

  • autovakcína

    autovakcína [řec. + lat.], očkovací látka připravená z usmrcených mikroorganismů vypěstovaných z chorobného ložiska…

  • autozóm

    autozóm [řec.], autosom - jakýkoli chromozóm jiný než pohlavní. Člověk má 22 párů autozómů. V.t. heterochromozóm.…

  • autun

    autun [oten, podle fr. m. Autun, dpt. Côte-d'Or], stratigraf. stupeň spodního permu v kontinentálním vývoji, zavedený…

  • Auvergne

    Auvergne [overň], kr. ve stř. Francii, 26 012 km2, 1,31 mil. obyv. (1999) nezměněno od 1980, kr. m. Clermont-Ferrand.…

  • Auxerre

    Auxerre [osér], m. ve Francii v kr. Bourgogne, středisko dpt. Yonne; 37 000 obyv. (1975). Prům. text., nábytkářský,…

  • auxilia

    auxilia [lat.], pomocné sbory v řím. vojsku, do nichž byli zařazováni především obyv. provincií. A. tvořily zejm.…

  • auxiny

    auxiny [-ksí-, řec. + lat.], přirozeně se vyskytující i syntetické růstové látky rostlin. Nejrozšířenější přirozený…

  • auxochrom

    auxochrom [řec.], funkční skupina atomů v molekule barevné slouč. (barviva) podmiňující její odstín i schopnost…

  • auxotrofie

    auxotrofie [řec.], stav, kdy buňka ve srovnání se standardní, výchozí (,,divokou") buňkou nemá schopnost syntetizovat…

  • AV

    AV, Praha-město.

  • Ava

    Ava, hist.m., zal. 1364 jako král. centrum Horní Barmy (do 1555 Bajinnaung). Jako hl.m. pak ještě s přestávkami do 1838,…

  • avadány

    avadány (velké činy), sanskrtské sbírky legend z období pozdního ind. buddhismu. Líčí neobyčejné činy význ. osobností…

  • Avadh

    Avadh [jv. od starověkého m. Ajódhja], hist. území v sev. Indii ve státě Uttarpradéš na stř. toku Gangy; ve středověku…

  • aval

    aval [fr.], směnečné nebo šekové rukojemství; převzetí ručení za výstavce podpisem na směnce (šeku), obvykle s…

  • avalát

    avalát [fr.], směnečný dlužník, za kterého se zaručil směnečný rukojmí - avalista - též směnečný ručitel.…

  • avansový kontrakt

    avansový kontrakt, [fr., lat.] a) smlouva uzavřená před sjednáním obch. dohody s podmínkou, že zboží, jež má být…

  • Avante!

    Avante! (Vpřed!), ústřední tiskový orgán Portugalské komunistické strany (deník); zal. 1931 . Vycházel ilegálně,…

  • avantgarda

    avantgarda [z fr. avante garde] 1. pův. voj. předvoj; 2. přeneseně skupina osob, směr bojující za nové,…

  • avantgardní

    avantgardní, nový, razící pokrokové myšlenky, průkopnický, popírající konvence. V.t. avantgarda.