Abecední rejstřík: an…

Antoniewicz

Antoniewicz [-ňevič] Włodzimierz, 15. 7. 1893-20. 5. 1973, polský archeolog; prof. univ. ve Varšavě, akad. Polské…
Antonín Paduánský

Antonín Paduánský, 1195-1231, františkánský mnich a misionář. Proslul kázáním proti heretikům. 1232 kanonizován.…
Antoninus Ján

Antoninus [-ný-] Ján, 1496-1548, lékař a human. básník sl. původu. Po studiích na univ. v Krakově, Basileji…
Antoninus Pius

Antoninus Pius [-tóný-], 86-161, řím. císař od 138; adoptivní syn Hadrianův. Podporoval rozkvět provincií, vedl rozvážnou…
António dom

António [-njo] dom, 1531-26. 8. 1595, port. pretendent trůnu; převor kláštera Crato, od 1574 vystupoval s dědickými…
Antonioni Michelangelo

Antonioni [-njóny] Michelangelo, *29. 9. 1912 Ferrara, Emilia-Romagna, it. film. režisér. Zákl. tématem jeho filmů…
Antonius Marcus

Antonius [-tóny-] Marcus, 82-31 př.n.l., řím. vojevůdce a politik. Blízký přítel Caesarův. Po jeho zavraždění…
Antonius zlatník

Antonius [-tóny-], sl. zlatník činný 1465-1520 v Košicích; vytvořil např. signované m. pečetidlo a pravděpodobně…
antonomázie

antonomázie [řec.], druh synekdochy; užívá k pojmenování známé osobnosti její charakteristické vlastnosti (Komenský…
Antonov Alexej voják

Antonov Alexej Innokenťjevič, 15. 9. 1896-18. 6. 1962, sov. voják; armádní gen. (1943). V Rudé armádě od 1919,…
Antonov Oleg

Antonov Oleg Konstantinovič, 7. 2. 1906-4. 4. 1984, rus. sov. konstruktér větroňů a letadel; akademik AV USSR (1967)…
antonovština

antonovština, protibolševická (sov. propagandou nazývána antisov. kulacko-eserská) vzpoura 1920-21 v Tambovské gubernii…
Antonyč

Antonyč Bohdan Ihor Vasylovyč, 5. 10. 1909-6. 7. 1937, ukr. básník. Jeho obraznost je silně ovlivněna přírodou…
antonymum

antonymum [lat.], opozitum - slovo protikladného významu (velký - malý, radovat se - truchlit). Odtud mn.…
Antophyta

Antophyta [-fi-, řec.], bot. kvetoucí rostliny. Tvoří soubor obalných fylomů, tyčinek a plodolistů na květním…
Antové

Antové, skupina kmenů žijících ve 4. -7.st. mezi Dněprem a Dněstrem. Jsou považováni za Slovany, popř. za slavizované…
antracén

viz anthracen
Antracit město

Antracit, do 1962 Bokovo-Antracit m. na Ukrajině v Luhaňské oblasti (dříve Vorošilovgradská oblast); 67 000 obyv. (2002)…
antracit uhlí

antracit [řec.], nejvíce prouhelněný druh uhlí; nejvhodnější palivo do stáložárných kamen; též zdroj uhlíku…
antracitizace

antracitizace [-ty-, řec.], geochemie nejvyšší stupeň prouhelňovacího procesu. Vzniklý antracit obsahuje více…
antraknózy

antraknózy [řec.], choroby rostlin působené houbami hl. z rodu Colletotrichum a Gloeosporium. Projevují…
antrakobiontní houby

antrakobiontní houby [řec.], spáleništní houby - společenstva hub lesních požářišť. Zahrnují houby antrakofilní,…
antrakogram

antrakogram [řec.], biol. mikroskopický preparát získaný zuhelněním objektu. V.t. spodogram.
antrakóza

antrakóza [řec.], anthracosis - zaprášení plic uhelným prachem.
antrax

antrax [řec.], anthrax, sněť slezinná, uhlák - onemocnění zvířat alidí působené bakterií Bacillus anthracis.…
Antro della Corchia

Antro della Corchia [korkja], propasťovitá vápencová jeskynní soustava v Itálii na jihu Apuánských Alp v 1 200 m n.m.;…
antromastoiditida

antromastoiditida [-dytý-, řec.], antromastoiditis - zánět sliznice a kostních sklípků bradavkového výběžku…
antropický

antropický [řec.], lidský, např. vliv nebo zásah člověka v krajině. Opakem a. jsou jevy přír. nebo přirozené. A.…
antropo-

antropo- [řec.], první část složených slov s významem člověk, lidský (antropologie, antropocentrismus).
antropocentrismus

antropocentrismus [-iz-, řec. + lat.] 1. názor, podle něhož je člověk středem a konečným cílem světa, vesmíru…

Abecední rejstřík

Oborový rejstřík

Abecední rejstřík: an…

Top Ten