Abecední rejstřík: magn…
Hesla 91 - 119 z 119 nalezených
magnetorezistor
magnetosféra
magnetosféra [řec.], prostor v okolí Země, kde se výrazně projevuje magn. pole Země. Má proměnlivý tvar, částečně…
magnetoskop
magnetoskop [řec.], videorekordér, videomagnetofon - přístroj pro záznam (ve spojení s kamerou), kopírování (ve spojení…
magnetostratigrafie
magnetostratigrafie [-ty-], časová (stratigrafická) škála sestavená na základě zjištěných přirozených změn (obratů)…
magnetostrikce
magnetostrikce [řec. + lat.], změna tvaru a rozměrů vzorku při zmagnetování, používaná např. v ultrazvukových generátorech.…
magnetotelurická metoda
magnetotelurická metoda, metoda pro určování el. vodivosti v zemské kůře a plášti; zal. na měření poměru vzájemně…
magnetotelurický průzkum
magnetotelurický průzkum, metoda k vyhledávání a sledování vodivých a nevodivých lokálních těles, např. rudných…
magnetotelurika
magnetotelurika [řec. + lat.], obor geofyziky studující el. parametry zemské kůry a pláště na základě rozborů variací…
magnetovec
viz magnetit
magnetron
magnetron [řec.], elektronka, u které je tok elektronů ovládán magn. polem působícím zvnějšku. Používá se jako…
magnezit
magnezit [řec.] 1. miner. bílý, příměsemi zpravidla zbarvený trigonální nerost, uhličitan hořečnatý;…
Magni
Magni [maňi] Valerian , 1586 - 29. 7. 1661, it. kat. teolog, filozof a diplomat; prof. filoz. v Praze a Vídni. Subjektivně…
magnificence obecně
magnificence [-ny-, lat.], vznešenost, nádhera, velkolepost.
Magnificence titul
Magnificence [-ny-, lat.], titul rektora vysoké školy, zvl. univerzity.
magnitudo
magnitudo, [magnytúdó, lat.] 1. astr. hvězdná velikost, zn. m. jed. jasnosti hvězd. V.t. m;…
magnólie
magnólie [podle fr. botanika P. Magnola, 1638-1715], Magnolia], šácholan - rod dvouděložných rostlin z čeledi…
magnóliokvěté
viz šácholanokvěté
magnon
magnon, kvazičástice vyjadřující kvantum energie spinových excitací. Z hlediska statist. patří m. mezi bosony.
magnum
magnum [lat.], velký; dříve též magnum bonum v tomto smyslu; též magnum opus velké literární dílo,…
Magnus Heinrich
Magnus Heinrich Gustav . 2. 5. 1802 až 4. 4. 1870, něm. fyzik a chemik; člen Král. spol. v Londýně. 1835 objevil…
Magnus I.
Magnus I. Ladulås [-los], kolem 1240 až 18. 12. 1290, od 1278 švéd. král; ml. syn Birgera jarla. S podporou drobných…
Magnus I. Dobrý
Magnus I. Dobrý, 1024 - 25. 10. 1047, od 1035 norský a od 1042 dánský král; syn Olofa II. Haraldssona. Povolán na nor.…
Magnus II. Eriksson
Magnus II. Eriksson, 1316 - 1. 12. 1374, 1319-65 švédský a 1319-55 norský král; 1348-51 vedl neúspěšný boj s Novgorodem;…
Magnus IV. Erlingsson
Magnus IV. Erlingsson, 1156 - 15. 6. 1184, od 1 163 nor. král. Za jeho vlády vypuklo povstání birkebeinerů.
Magnus princ
Magnus, 26. 8. 1540 - 18. 3. 1583, dánský princ. Učastník livonské války 1558-83. Od 1559 kuronský biskup; 1570 v Moskvě…
Magnus V.
Magnus V. Zákonodárce, l. 5. 1238 až 9. 5. 1280, od 1263 nor. král; syn Haakona IV. Haakonssona. Za jeho vlády vytvořen…
Magnússon
Magnússon [-nu-] Árni , 23. 11. 1663 až 7. 1. 1730, islandský filolog. První islandský prof. hist. na univ. v…
Magnusův jev
Magnusův jev, rotací tělesa vzniklá síla F působící kolmo k ose otáčení a k rychlosti v , kterou se…
Magnuszewski
Magnuszewski [-šev-] Józef, *12. 2. 1924, pol. slavista a překl.; znalec západo- a jihoslovanských liter. i folklóru,…
