Abecední rejstřík: ter…

Hesla 91 - 120 z 228 nalezených

  • termická karotáž

    termická karotáž, metoda spojitého měření teploty vody ve vrtu. Užívá se k určování geotermického gradientu,…

  • termika

    termika [řec.] 1. fyz. nauka o teple; studuje látkové změny související s teplotou, měřením teplot,…

  • termín velikonoc

    termín velikonoc, I. nicejský koncil 325 stanovil, že velikonoce se musí slavit první neděli po jarní rovnodennosti…

  • terminace

    terminace [lat.], zánik nestabilních meziproduktů při řetězové reakci, který má za následek ukončení propagačního…

  • terminál

    terminál [lat.], 1. výpočetní a sděl.tech. zařízení k ovládání počítače pro vstup a výstup…

  • terminála

    terminála [lat.], terminální buňka, cellula terminalis - vrcholová buňka ve vzrostném vrcholu některých kapraďorostů…

  • Terminalia

    Terminalia [-ná-], rod dvouděložných rostlin z čeledi Combretaceae. Známo asi 150 druhů, pův. v trop. až subtrop.…

  • terminalizace chiasmat

    terminalizace chiasmat, cytologie postupné posouvání překřížených chromatid, pozorovatelných na bivalentu,…

  • terminátor

    terminátor [lat.], křivka procházející rozhraním mezi osvětlenou a neosvětlenou polovinou planety nebo Měsíce.

  • terminismus

    terminismus [-nyz-], nominalistická nauka, podle níž obecné pojmy, tzv. univerzália, jsou pouhými značkami (termíny)…

  • terminologie

    terminologie, odborné názvosloví - jaz. soubor termínů (odb. názvů) určitého věd. nebo praktického oboru…

  • terminus a quo - ad quem

    terminus a quo - ad quem [á kvó kvem, lat.], doba, od které - ke které (se počítá).

  • terminus ante quem - post quem

    terminus ante quem - post quem [kvem, lat.], doba, před níž - po níž (se událost stala).

  • Terminus bůh

    Terminus, řím. mytol. bůh, jehož oltářem byl údajně kámen v Jovově (nominativ - 1. pád Jupiter) chrámu na…

  • terminus kámen

    terminus [lat.], ve starověkém Římě kámen mezi pozemky, uctívaný sousedy jako fetiš o svátku zvaném Terminalia (23.…

  • terminus technicus

    terminus technicus [technikus, lat.], termín, odborný výraz.

  • termistor

    termistor [řec.], nelineární odporník, jehož el. odpor se mění se změnou teploty. T. jsou v zásadě polovodice vyrobené…

  • termistorový teploměr

    viz teploměr

  • termit

    termit [řec.] 1. chem. směs hliníku v podobě prášku nebo krupice s oxidy jiných kovů, např. s oxidem…

  • termiti

    viz všekazi

  • termitofilní

    termitofilní, t. živočichové, kteří žijí v termitištích společně s termity (všekazy). Živí se stav. materiálem…

  • termitové svařování

    termitové svařování, svařování kovů pomocí termitu. V.t. aluminotermické svařování.

  • termo-

    termo- [řec.], první část složených slov značící teplo, tepelný (termostat).

  • termobeton

    termobeton, výplňový nebo konstrukční beton, u něhož jsou kamenné přísady nahrazeny drtí vyrobenou z pemzy či ze…

  • termodiluce

    termodiluce [-dy-, řec. + lat.], zdrav . tech . indikátorová metoda pro měření průtoku krve určitým…

  • termodynamická fáze

    termodynamická fáze, jeden z homogenních podsystémů heterogenního systému, které mohou existovat vedle sebe (v dotyku)…

  • termodynamická rovnováha

    termodynamická rovnováha, stav termodynamické soustavy, v níž jsou všechny části ve vzájemné mech., tepelné a chem.…

  • termodynamická soustava

    termodynamická soustava, termodynamický systém - soustava, v níž mohou probíhat termodynamické děje. Vlastnosti termodynamicky…

  • termodynamická teplotní stupnice

    termodynamická teplotní stupnice,[/b ]teplotní stupnice zavedená na zákl. platnosti druhé věty termodynamické. Vychází…

  • termodynamické topení

    viz kompresorové topení

předchozí hesla

další hesla