Abecední rejstřík: an…

Hesla 901 - 930 z 965 nalezených

  • antropofagie

    antropofagie [řec.], lidojedství; v.t. kanibalismus.

  • antropofilní

    antropofilní [řec.], ekol. hemerofilní, provázející člověka. Druhy rostlin (antropofyty) a živočichů, vyskytující…

  • antropofobie

    antropofobie [řec.], anthropophobia chorobný strach z lidí; příznak některých psychických potuch, např. neuróz,…

  • antropofyt

    viz antropofilní

  • antropogenetika

    antropogenetika [-ty-, řec.], genetika člověka - vědní disciplína studující dědičnost a proměnlivost znaků člověka.…

  • antropogenie

    antropogenie [-ny-, řec.], někdy ozn. nauky o původu a vývoji člověka jako součásti antropologických disciplín.

  • antropogenní jevy

    antropogenní jevy [řec.], tvary a procesy na zemském povrchu, které vznikají buď přímou činností člověka, nebo…

  • antropogenní obecně

    antropogenní (řec.), jev podmíněný nebo působený člověkem.

  • antropogenní půdy

    antropogenní půdy, skupina půd, u které je půdotvorný proces rozhodujícím způsobem ovlivněn činností člověka,…

  • antropogenní reliéf

    antropogenní reliéf, část zemského povrchu s tak hustým nahromaděním antropogenních tvarů, že pův. přír. reliéf…

  • antropogeografie

    antropogeografie [řec.], zeměpis člověka - směr v geografii zkoumající závislost člověka na zeměpisném prostředí,…

  • antropochorie

    antropochorie [řec.], rozšiřování rostlin prostřednictvím člověka. K přenosu diaspor dochází buď přímo na povrchu…

  • antropoidní opice

    viz lidoopi

  • antropolog

    antropolog [řec.], osoba zabývající se antropologií, tj. věda o původu a fylogenetickém i ontogenetickém vývoji člověka.…

  • antropologická lingvistika

    antropologická lingvistika (etnolingvistika), věd. obor zabývající se vztahem jaz. a kultut.y, úlohou jaz. v životě…

  • antropologická škola

    antropologická škola, evolucionistická škola v etnogr. a teorii kultury; zakl. E. B. Tylor, autor teorie konvergence. Podle…

  • antropologický princip

    antropologický princip, rys materialismu, pojímajícího člověka abstraktně jako pouhou součást přírody (L. Feuerbach).…

  • antropologický typ

    antropologický typ [řec.], soubor tělesných, tvarových znaků člověka, podle nichž se dělí lidská plemena na menší…

  • antropologie filozofická

    antropologie filozofická, v širokém smyslu filoz. učení o člověku, jeho podstatě, původu, postavení ve světě a…

  • antropologie obecně

    antropologie [řec.], věda o původu a fylogenetickém i ontogenetickém vývoji člověka, o vzniku jeho plemen a o normální…

  • antropologie sociální

    antropologie sociální, obor zahrnující etnogr., archeol., jazykovědu aj. Předmětem studia a. s. jsou hl. malé, uzavřené…

  • antropologismus

    antropologismus [-iz-, řec.], filoz. koncepce považující člověka jakožto nejdokonalejší bytost v přírodě za klíč…

  • antropometr

    antropometr [řec.], kovové tyčové měřidlo o délce 200 cm. Skládá se ze čtyř částí spojitelných nasunutím. Má…

  • antropometrie

    antropometrie [řec.], metody měření lidského těla a jeho různých částí. Vedle somatometrie (měření na živém…

  • antropomorfie

    antropomorfie [lat.< řec.], zpravidla zjednodušené zobrazení lidské podoby nebo její části na různých předmětech…

  • antropomorfismus

    antropomorfismus [lat.< řec.], přenášení vlastností a charakteristik lidské psychiky na předměty neživé přírody,…

  • antropomotorika

    antropomotorika [řec. + lat.], aktologie, kineziologie, kinantropologie; teorie motoriky člověka. Zkoumá jeho pohybové…

  • antroposociologie

    antroposociologie [řec. + lat. + řec.], antropologická sociologie - teorie odvozující sociální postavení jednotlivců…

  • antroposofie

    antroposofie [řec.], pův. totéž co filoz. antropologie, dnes však zpravidla mystické učení zal. poč. 20.st. R. Steinerem…

  • Antropov

    Antropov Alexej Petrovič, 25. 3. 1716 až 23. 6. 1795, rus. malíř; podílel se na výzdobě paláců v Petrohradu…

předchozí hesla

další hesla