Abecední rejstřík: chro…

Hesla 31 - 60 z 90 nalezených

  • chromocentra

    chromocentra [řec.], prochromozómy heterochromatické úseky chromozómů, patrné v interfázovém jádře buňky jako zrna…

  • chromodynamika

    viz kvantová chromodynamika

  • chromofor

    chromofor [řec.], barvotvorná skupina atomů v molek. bezbarvé org. látky, chromogenu; nenasycené skupiny atomů, které…

  • chromogen

    chromogen [-gen, řec.], bezbarvá org. slouč. s barvotvornou skupinou atomů (chromoforem).

  • chromoheliografie

    chromoheliografie [řec.], dříve užívaná reprodukční tech. kartograf. perokreseb prováděná složitým galvanickým…

  • chromolitografie

    chromolitografie [řec.], barevná litografie s ručním rozdělením barev na dílčí výtažky pro barevný kamenotisk.…

  • chromomera

    chromomera [řec.], genet. barvitelná oblast chromozómu, resp. jeho strukturního nukleohistonového vlákna, charakteristické…

  • chromonema

    chromonema [-né-, řec.], genet . vláknitý útvar, mikroskopicky pozorovatelný uvnitř chromatidy; je tvořen šroubovicovitě…

  • chromoplasty

    chromoplasty [řec.], plastidy, které neobsahují barvivo chlorofyl, nýbrž žluté až červené karotenoidy. Ch. se mohou…

  • chromoproteiny

    chromoproteiny [řec.], složité bílkoviny (proteidy) s barevnou složkou. Mezi ch. patří např. krevní barviva hemoglobin…

  • chromosféra

    chromosféra [řec.], vrstva hvězdné atmosféry ležící nad fotosférou. U Slunce má tloušťku asi 10 000 km, teplota…

  • chromosférická erupce

    chromosférická erupce, jeden z projevů sluneční aktivity; náhlé zjasnění flokulového pole trvající minuty až desítky…

  • chromotypie

    chromotypie [řec.] 1. fot. souhrnný název pro fot. procesy, které jsou zal. na změnách fyz. vlastností…

  • Chromov

    Chromov Sergej Petrovič . 4. 9. 1904 až 29. 4. 1977, sov. meteorolog a klimatolog; prof. univ. v Moskvě. Napsal první…

  • chromová červeň

    chromová červeň, chroman-oxid olovnatý, PbCrO4.PbO; užívá se ve výrobě oranžových až červených barviv.

  • chromová zeleň

    chromová zeleň, oxid chromitý; používá se k výr. značně stálých zelených nátěrových hmot.

  • chromová žluť

    chromová žluť, chroman olovnatý PbCrO4; používá se jako minerální pigment s vysokou krycí schopností do nátěrových…

  • chromování

    chromování, 1. vytváření tenkých vrstev chromu na povrchu kovů. Ch. je galvanické, bez el. proudu z roztoku…

  • chromoxylografie

    chromoxylografie [řec.], barevný dřevoryt - tisk z dřevěných rytých tiskových forem pro tisk z výšky, nyní ruční…

  • chromozinkografie

    chromozinkografie [řec. + něm. + řec.], zastaralý název pro výr. štočků ze zinku, určených k tisku barevných reprodukcí.…

  • chromozóm

    chromozóm [řec.], genet. pentlicovitý útvar různého tvaru i velikosti, tvořený deoxyribonukleovou kys. (DNA)…

  • chromozómová mapa

    chromozómová mapa, genetická mapa schéma pořadí a relat.vzdáleností genů na chromozómu; orientační pomůcka např.…

  • chromozómová protuberance

    viz puff

  • chromozómová sada

    chromozómová sada, haploidní soubor chromozómů v jádře buněk určitého druhu nebo jedince.

  • chromozómové číslo

    chromozómové číslo, genet . základní chromozómové číslo - počet chromozómů v polyploidní evoluci organismů,…

  • chromozómový můstek

    chromozómový můstek, genet . útvar v heterotypické anafázi tvořený dicentrickým chromozómem (tj. chromozómem…

  • chromsírová směs

    chromsírová směs, směs připravená z dichromanu draselného a koncentrované kys. sírové; má silné oxidační vlastnosti.…

  • Chromulina

    Chromulina [-lí-], rod bičíkovců ze skupiny zlativek. Známo přes 60 druhů. Žijí v malých nádržích, bažinách…

  • chron

    chron [řec.], geol. nejnižší geochronologická jednotka.

  • Chronegk

    Chronegk Ludwig, 3. 11. 1837 - 8. 7. 1891, něm. herec a režisér; od 1866 působil v souboru Meiningenských (od 1877…