Abecední rejstřík: ela…

Hesla 1 - 30 z 33 nalezených

  • elaborát

    elaborát [lat.], zpracování, vypracování něčeho (návrhu, plánu), zpravidla písemné.

  • elace

    elace [lat.], jaz . vyjadřování vysoké míry vlastnosti zvl. podobou přídavných jmen, tzv. elativem, nebo příslovcí…

  • Elaeis

    viz olejná palma

  • Elagabalus

    Elagabalus, řec. Héliogabalos - 204 až 222 (zavražděn), římský císař od 218; vnuk Iulie Maesy. Byl veleknězem stejnojmenného…

  • Elah

    Elah, údolí, ve kterém podle legendy zabil David Goliáše; místo bitvy Izraelců s Filištíny (zřejmě nynější es-Sunt,…

  • elain

    viz olein

  • elaioplast

    elaioplast [elajo-, řec.], oleoplast - organela v rostl. buňce obsahující hojnost tukových látek. V.t. plastidy.

  • Elam praotec

    Elam, bibl. jméno legendárního praotce předsumerských obyv. údolí Tigridu a Eufratu, syn Sema (Elamští, synové Semovi).…

  • Elam stát

    Elam, starověký stát na území jz. Iránu s hl.m. Súzy. Elamité byli neznámého pův. a měli vlastní písmo, používané…

  • Elamité

    Elamité, Elamci - obyv. Elamu, dosud etnicky jednoznačně neurčeni; jejich jazyk byl snad příbuzný s drávidskými jazyky…

  • elamské náboženství

    elamské náboženství, náb. systém starověkého Elamu, vykazující některé společné rysy s asyrsko-babylónským…

  • elamské výtvarné umění

    elamské výtvarné umění, ve 4.tis. př.n.l. se paralelně s obeidskou kult. rozvíjí kult. m. Súzy s polychromovanou…

  • elán obecně

    elán [fr.], nadšení (zvl. prac., tvůrčí), vzlet.

  • Elán revue

    Elán, sl. lit. um. revue; vycházela měsíčně 1930-39 v Praze u L. Mazáče, 1939-1944 a 1946-47 v Bratislavě jako orgán…

  • élan vital

    élan vital [fr.], životní energie, vzmach. V Bergsonově obj. ideal. metafyzice nehmotná tvořivá podstata života, kosmická…

  • Elara

    Elara, sedmý měsíc planety Jupiter o průměru 80 km. Obíhá ve vzdálenosti ll,74 mil. km s periodou 259,7 dne; objeven…

  • ELAS

    ELAS, řec. Ethnikos Laikos Apeleutherotikos Stratos, Řec. nár. osvob. armáda - ozbrojené síly řec. hnutí odporu za…

  • elastance

    elastance [řec.], převrácená hodnota el. kapacity; jednotkou je l/farad.

  • elasticita

    elasticita [-ty-, řec.], pružnost - druh tvarové deformace, která po odstranění působícího mech. napětí zcela vymizí.…

  • elastická hystereze

    viz dopružování

  • elastická vlákna

    elastická vlákna, lék . typ pojivových vláken. Předpokládá se, že jsou tvořena fibroblasty a buňkami hladké…

  • elastické konstanty

    elastické konstanty, bezrozměrné materiálové konstanty úměrnosti mezi působícím . deformačním napětím a prodloužením…

  • elastické vazivo

    elastické vazivo, lék . typ pojivové tkáně, složené převážně z elastických vláken, která mu dodávají…

  • elastik

    elastik [-tyk, řec.], text. a) řídká lněná tkanina silně apretovaná želatinou. Užívá se jako vložkový…

  • elastin

    elastin [-týn, řec.], složitá bílkovina, složka pružného pojiva v tzv. elastických vláknech v tělech živočichů.…

  • elastogram

    elastogram [řec.], barevný obraz průhledného modelu (např. namáhaného konstrukčního prvku) podrobeného deformaci,…

  • elastomerová vlákna

    elastomerová vlákna, elastová skupina chem. vláken s vlastnostmi pryže, vyrobených z vláknotvorných polymerů, které…

  • elastomery

    elastomery [řec.], souhrnný název pro kaučuky přír. i syntetické a kaučuku podobné, velmi pružné makromolekulární…

  • elastooptický jev

    elastooptický jev, jev, ke kterému dochází u opt. izotropních látek. Vlivem mech. namáhání těchto látek dochází…

  • elaterofory

    elaterofory [řec.], tzv. nosiče mrštníků - specifické útvary u některých játrovek, vytvářející svazečky na koncích…