Abecední rejstřík: em…

Hesla 61 - 90 z 124 nalezených

  • emír

    emír [arab. kníže], v arab. zemích titul nezávislých kmenových náčelníků, vysokých úředníků aj.; vládce emírátu.…

  • emírát

    emírát [arab.], územní a správní celek v čele s emírem v arab. státech sev. Afriky a Blízkého vých. (hist. i ve…

  • emisar

    emisar [lat.], vyslanec, člověk vyslaný se zvl. posláním, zpravidla tajným; agent, zvěd.

  • emise akustických vln

    emise akustických vln, metoda pro kontrolu jakosti materiálu a konstrukce, při níž jsou napěťové vlny v materiálu…

  • emise elektronů

    emise elektronů, výstup elektronů z povrchu pevných látek a kapalin, v užšim smyslu z povrchu kovů. Uniku volných…

  • emise obecně

    emise [lat.] 1. vysílání, vydávání; 2. fyz. proces vysílání částic (záření) látkou; nejčastěji…

  • emise škodlivin

    emise škodlivin, vypouštění škodlivých znečišťujících látek ze zdroje do ovzduší. Oxidy dusíku vznikají při…

  • emisivita

    emisivita [lat.], fyz . e. teplotního zářiče, podíl intenzity vyzařování teplotního zářiče a vyzařování…

  • emisní banka

    viz banka emisní

  • emisní čáry

    emisní čáry, spektrální čáry odpovídající emisi kvanta elmag. záření; na spojitém pozadí spektra jsou světlejší.…

  • emisní oblast

    emisní oblast, oblast mezihvězdné hmoty, v jejímž spektru jsou emisní čáry charakteristické pro zářící mezihvězdný…

  • emisní počítačová tomografie

    viz pozitronová tomografie

  • emisní spektrum

    emisní spektrum, 1. fyz. pův. spektrum elmag. záření vyzářené excitovaným zářičem; přeneseně energetické…

  • emitor

    emitor [lat.], elektroda tranzistoru.

  • emitovat

    emitovat, tech. a odb. činit, provádět emisi. Např. emitovat (vydávat) nové akcie, nové peníze, novou…

  • emitron

    emitron [-ón, lat.], televizní snímací elektronka. Zlepšený typ ortikonu. V.t. televize; televizní kamera.

  • Emler František

    Emler František, *26. 7. 1912, č. malíř a grafik; autor krajin a žánrů z Vysočiny (Pohreb na Vysočině,…

  • Emler Josef

    Emler Josef, 10. 1. 1836 - 10. 2. 1899, č. historik; pražský městský archivář, prof. UK. Věnoval se zejm. diplomatice…

  • Emma

    Emma, †1006, č. kněžna; manželka knížete Boleslava II., patrně dcera burgundského krále Konrada. V č. pramenech…

  • Emmanuel

    viz Immanuel

  • Emme

    Emme, ř. ve Švýcarsku; pravostranný přítok Aary, dlouhý 80 km. Protéká údolím Emmental, známým mléčnými výrobky.…

  • Emmen Švýcarsko

    Emmen, m. ve Švýcarsku v kantonu Luzern, 427 m n.m.; 26 973 obyv. (2002 úřední odhad) srov. 23 000 obyv. (1980). Prům.…

  • Emmen v Nizozemí

    Emmen, m. v sv. Nizozemsku v Drenthe; 90 700 obyv. (1982). Prům. chem., farm., text., el.tech., těžební (rašelina).

  • Emmental

    viz Emme

  • Emmer

    Emmer Luciano, *19. 1. 1918, it. film. režisér. Začínal jako dokumentarista s E. Grasem (*191l, Gíottovy fresky,…

  • Emmerich

    Emmerich, m. v SRN v Sev. Porýnsku-Vestfálsku na pravém břehu Rýna: 30 000 obyv. (1981). Prům. potr., text., chem., stav.…

  • emoce

    emoce [lat.], hnutí mysli, projevující se jako situačně podmíněné prožívání skutečnosti v dimenzi příjemné…

  • emocionalita

    emocionalita [lat.], citovost; nedílná součást prožívání, podbarvující citově lidské jednání. Prožívání vztahu…

  • emocionální labilita

    emocionální labilita, sklon jedince reagovat při exponovaných situacích emocionálně nepřiměřeným způsobem na určité…

  • emotivismus

    emotivismus [-tyviz-, lat.], subjektivistická, nihilistická a skeptická teorie morálky, navazující na sémantické dělení…