Abecední rejstřík: epi…

Hesla 1 - 30 z 114 nalezených

  • epi-

    epi- [řec.], první část složených cizích slov znamenající na-, nad-, pod-, při (epigon, epikontinentální).

  • Epiag

    Epiag, akciová spol. pro průmysl porcelánu v prvorepublikové ČSR se sídlem v Karlových Varech, zal. 1918. Vlastnila…

  • epiblast

    epiblast [řec.] 1. bot. drobná blanitá šupinka vyrůstající po straně hypokotylu na zárodku některých…

  • epiblém

    viz rhizodermis

  • epicentrum

    epicentrum [řec. + lat.], bod na povrchu Země svisle nad místem, kde došlo k uvolnění zemětřesné energie (hypocentrem).…

  • epické divadlo

    epické divadlo, divadlo, které ve svých hrách staví do popředí vyprávěný epický příběh bez zdůrazňování výrazných…

  • epicykl

    epicykl [řec.], myšlená kružnice, po níž se podle Ptolemaiovy geocentrické soustavy pohybují planety. Nehmotný střed…

  • Epidamnos

    Epidamnos, řec. kolonie v již. Ilýrii; zal. na přelomu 7. a 6.st. př.n.l. z Korkýry za účasti Korintu. V řím. době…

  • Epidauros

    Epidauros, přístavní m. v Řecku u Saronského zálivu. Asi 9 km odtud byla Asklépiova svatyně proslulá léčbou nemocných.…

  • epidemický návratný tyf (evropský)

    epidemický návratný tyf (evropský), infekční onemocnění působené bakterií Borrelia recurrentis. Vyskytuje…

  • epidemický proces

    epidemický proces, proces šíření nákazy; soubor všech faktorů a pochodů, které umožňují přenos původce nákazy…

  • epidemie

    epidemie [řec.], slov. epidemia - forma hromadného výskytu infekčních nemocí postihujících lidi; výskyt je…

  • epidemiologická bdělost

    viz surveillance

  • epidemiologie

    epidemiologie [řec.], lék. vědní obor zabývající se studiem příčin, vzniku a zákonitostí šíření infekčních…

  • epidemiologie zhoubných nádorů

    epidemiologie zhoubných nádorů, lék. vědní obor, součást onkologie, zabývající se problematikou výskytu jednotlivých…

  • epidermis

    viz pokožka

  • Epidermophyton

    Epidermophyton [-fi-, řec.], rod anamorfních hub (plísní) řazených do skupiny dermatofyt. Jediný dosud známý druh,…

  • epidiaskop

    epidiaskop [-dy-, řec.], přístroj k promítání diapozitivů i neprůhledných předloh osvětlených dopadajícím světlem.…

  • epididymitida

    epididymitida [-dy-tý-, řec.], epididymitis - zánětlivé onemocnění nadvarlete různé etiologie.

  • epidot

    epidot, pistacit - zelený až zelenočerný jednoklonný horninotvorný nerost, zásaditý křemičitan vápenato-hlinito-železitý;…

  • epidurální hematom

    epidurální hematom, haematoma epidurale - krvácení nad tvrdou plenu mozkovou, nejčastěji při zlomenině lbi.…

  • epifanie

    epifanie [-ny-, řec. epifaneia, zjevení], víra ve zjevování bohů či v projevení boží síly, typická pro řec. náb.,…

  • epifarynx

    viz epipharynx

  • epifauna

    epifauna [řec. + lat.], vodní živočichové žijící přisedle na rostlinách, kamenech a jiných předmětech na dně…

  • epifenomén

    epifenomén [řec.], filoz. průvodní jev nějaké věci či procesu; jeho přítomnost nebo nepřítomnost danou věc…

  • epifráze

    epifráze [řec.], stylistická figura, při které se k větě zdánlivě ukončené přidávají další části (slova,…

  • epifyton

    epifyton [řec.], společenstvo organismů žijících přisedle na rostlinách.

  • epifyty

    epifyty [řec.], přisedavé rostliny - životní forma rostlin povrchově uchycených na kmeni, větvích nebo listech jiných…

  • epifýza

    epifýza [řec.], corpus pineale, šišinka - stopkatá vychlípenina stropu mezimozku obratlovců. U rybovitých obratlovců,…

  • epigamní chování

    epigamní chování [řec.], zvl. typ chování živočichů s výraznými projevy, které jsou v přímém vztahu k rozmnožování;…