Abecední rejstřík: exo…

Hesla 1 - 30 z 37 nalezených

  • exo-

    exo- [egzo-, řec.], první část složených cizích slov znamenající mimo, zevně, vnější (exosféra). Opak endo-.

  • Exoascus

    viz Taphrina

  • Exobasidium

    Exobasidium [-zídy-, řec.], rod hub z třídy Endomycetes . Hojné je Exobasidium vaccinii . parazitující…

  • exobiologie

    exobiologie viz astrobiologie; kosmická biologie.

  • exocytóza

    exocytóza [řec.], přenos látek pomocí váčků z nitra buňky směrem ven. Opak endocytóza. V.t. cytóza.

  • exoderm

    viz ektoderm

  • exodermis

    exodermis [řec.], vnější vrstva primární kůry kořene ležící pod pokožkou a po jejím odumření přejímající…

  • Exodus kniha Mojžíšova

    Exodus, druhá z tzv. pěti knih Mojžíšových (řec. Pentateuch, hebr. Tóra) Starého zákona; v myticko-legendární…

  • exodus obecně

    exodus [lat.< řec.], hromadný odchod; závěrečná část ant. div. hry, při níž sbor opouštěl scénu.

  • exoftalmus

    exoftalmus [řec.], exophthalmus - vytlačení oka z očnice dopředu, popř. jeho vychýlení od stř. osy; je podmíněn…

  • exogamie

    exogamie [řec.], v rodové spol. pravidlo, podle něhož příslušníci určité skupiny (rodu, kmene, frátrie, vesnice)…

  • exogenní infekce

    exogenní infekce, běžný typ infekčního onemocnění vyskytující se jako důsledek styku makroorganismu s virulentním…

  • Exogyra

    Exogyra, vymřelý mořský mlž s masívními schránkami. Přisedá levou, klenutější miskou. Z jury až křídy. Celosvětové…

  • exohormony

    viz feromony

  • exokarp

    exokarp [řec.], exocarpium - vnější část oplodí, většinou blanitá, obklopující střední nebo vnitřní…

  • exokontakt

    exokontakt, zóna při vnější straně styku dvou odlišných geol. celků, většinou vyvřeliny a jejího pláště, v…

  • exokrinní žlázy

    exokrinní žlázy, žlázy s vnější sekrecí; vylučují některé zplodiny metabolismu; u živočichů např. potní žlázy…

  • exómis

    exómis [řec.], starořec. vlněný, sešitý a podkasaný prac. oděv střižený jako chlamyda.

  • exon

    exon, kódující část genu (tj. sekvence deoxyribonukleové kys.), která je v průběhu jeho exprese přepisována a překládána…

  • exonukleasy

    exonukleasy [-áz-], enzymy ze skupiny nukleas; katalyzují hydrolytické štěpení nukleových kys. od konce polynukleotidového…

  • exonymum

    exonymum [řec.], vlastní jméno zeměpisné, vžité; jméno užívané současně vedle úředních jmen k označení topografických…

  • exopeptidasy

    exopeptidasy [-tydáz-], enzymy ze skupiny proteinas. Katalyzují odštěpování aminokys. z konce peptidového řetězce.…

  • exorcismus

    exorcismus [-izm-, lat.< řec.], vymítání ďábla; v římkat. a některých jiných církvích liturgický úkon vyplývající…

  • exorcista

    exorcista [lat.< řec.], vymetač ďábla; v římkat. církvi kněz pověřený - se svolením ordináře formou zvláštního…

  • exoreická oblast

    exoreická oblast viz beztoká oblast. ex oriente lux [-ú-, lat.], z východu (přichází) světlo. Pův. se vztahovalo k…

  • exosféra

    exosféra [řec.], vnější, nejvyšší část atmosféry; přechází v zemskou korónu. Hustota vzduchu v e. je velmi nízká;…

  • exospor

    exospor [řec.], exo .sporium - vnější vrstva stěny výtrusu, odpovídající exině pylového zrna.

  • exot

    exot [řec.] 1. geol. valouny a bloky až mnohametrových rozměrů neznámého původu v různých usazeninách,…

  • exoterický

    exoterický [řec.], exoterní - 1. učeni, teorie, názory a spisy, jež jsou určeny a přístupny širšímu kruhu, veřejnosti,…

  • exotermická směs

    exotermická směs, přípravek používaný k prodloužení kapalného stavu kovů v nálitku (a tím k lepšímu využití…