Abecední rejstřík: het…
Hesla 1 - 30 z 59 nalezených
hetairie
hetairie [řec.] 1. soukromá sdružení v ant. Řecku. Jejich členové (hetairoi = druhové) uctívali společné…
hetéra
hetéra [řec.], družka, přítelkyně, společnice; ve starověkém Řecku žena, která vedla svobodný způsob života…
hetérismus
hetérismus [řec.], termín zavedený J. J. Bachofenem k ozn. rané hist. formy vztahu mezi mužem a ženou, který se dnes…
hetero-
hetero- [řec.], první část složených cizích slov znamenající jiný, různý, rozličný, odlišný (heterodoxie, heterostylie).…
heteroatom
heteroatom, v molek. org. slouč. jiný atom než atom uhlíku nebo vodíku. V.t. heterocyklické sloučeniny.
heteroauxin
heteroauxin, 3-indolyloctová kyselina, derivát indolu. Jeden z nejdéle známých fytohormonů. H. podporuje růst a rozvoj…
heterocyklické sloučeniny
heterocyklické sloučeniny, cyklické slouč. obsahující jako součást cyklu jeden nebo více heteroatomů, tj. jiných…
Heterodera schachti
Heterodera schachti [šachty, řec.], háďátko řepné - drobná hlístice, škůdce řepy cukrovky.
heterodoxie
heterodoxie [řec.], v círk. terminologii nauky neprohlášené sice za herezi, ale neortodoxní. Někdy pojem h. užíván…
heteroduplex
heteroduplex [řec. + lat.], dvouvláknová molek. nukleové kys., vzniklá spojením polynukleotidů různého pův.; vyskytují…
heterodyn
heterodyn [řec.], radiotech. elektronkový nebo tranzistorový oscilátor, užívaný v radiokomunikačních přijímačích…
heterofág
heterofág [řec.], st., dnes již neužívané ozn. pro živočicha živícího se různorodou potravou. V.t. omnivor; pantofág.…
heterofonie
heterofonie [-ny-, řec.], hud . primitivní forma vícehlasu, vznikající odchylkami od zákl. jednohlasé vokální…
heteroforie
heteroforie [řec.], heterophoria - skryté šilhání (latentní strabismus).
heterofylie
heterofylie [-fí-, řec.], různolistost vlastnost některých rostlin vytvářet dva odlišné tvary listů na jednom jedinci,…
heterogamety
viz anizogamety
heterogamie
heterogamie [řec.], anizogamie - pohlavní způsob rozmnožování organismů, při němž splývají tvarově i funkčně…
heterogenetická indukce
heterogenetická indukce, zvl. případ rozrůzňování pletiv rostlin, při němž navozuje diferencovaná buňka nebo pletivo…
heterogeneze
viz abiogeneze
heterogenní
heterogenní [řec.], různorodý - mající nestejnou strukturu (suspenze, emulze). H. fyz. soustava má různé vlastnosti…
heterogenota
heterogenota, genet . bakteriální buňka, která je pro malou část svého genomu (jeden či dva geny) diploidní.…
heterogonie
heterogonie [-ny-, řec.], různorodost střídání generací živočichů, kteří se rozmnožují neoplozenými vajíčky,…
heterochromatin
heterochromatin [-týn, řec.], část chromatinu, projevující se silnou bazofilní barvitelností v interfázi; vykazuje…
heterochromozóm
heterochromozóm [řec.], pohlavní chromozóm. V.t. autozóm.
heterochronie
heterochronie [-ny-, řec.], změna projevující se ve fylogenezi organismů, kdy některé morfogenetické děje vázané…
heterokarpie
heterokarpie [řec.], výskyt plodů různého tvaru na témže jedinci rostliny, např. na měsičku lékařském.
heterokaryont
heterokaryont [řec.], jedinec, který má dvě nebo více jader nestejného genotypu v jedné buňce. Opak homokaryont.
heterokaryontový test
heterokaryontový test [řec.], genet. jedna z metod, které zjišťují, zda studovaný znak je podmíněn funkcí…
heterokaryoze
heterokaryoze [řec.], genet. existence buněčných jader rozdílného genotypu ve společné cytoplazmě; je běžná…
heterologický paradox
heterologický paradox, heterologičnost - druh formálně nerozřešitelných situací obdobných antinomii tříd (Russelově).…
