Abecední rejstřík: mono…

Hesla 1 - 30 z 81 nalezených

  • mono-

    mono- [řec.], první část složených slov značící jedno-, jedino-, samo- (monočlánek).

  • monoblok

    monoblok, přístroj používaný v ortodoncii při anomáliích chrupu u dětí. Lze jím upravit vadné postavení zubů.

  • Monoceros

    Monoceros, Jednorožec - souhv. již. oblohy.

  • Monocotyledonae

    viz jednoděložné rostliny

  • monocyklický

    viz monovoltinní

  • monocytární angína

    viz mononukleóza

  • monocytomakrofágový systém

    monocytomakrofágový systém, soubor buněk mezodermálního pův., hl. krevních monocytů a tkáňových makrofágů (plicní…

  • Monocytozoa

    Monocytozoa [řec.], jednobuněční podříše živočichů, jejichž život probíhá většinou ve stadiu jediné buňky.…

  • monocyty

    monocyty [řec.], monocyti - druh bílých krvinek (agranulocytů) s ledvinovým, popř. laločnatým jádrem a s téměř…

  • Monod Gabriel

    Monod [-no] Gabriel . 7. 3. 1844 - 10. 4. 1912, fr. pozitivistický historik; prof. Collège de France. Zakl. fr. medievistické…

  • Monod Jacques

    Monod Jacques Lucien , 9. 2. 1910 až 31. 5. 1976, fr. biochemik a mikrobiolog; zahr. člen ČSAV (1965), prof. Collège…

  • monodie

    monodie [-dy-, řec.], hud . 1. ozn. jednohlasé hudby; 2. v antice a středověku (gregoriánský chorál, rytířský…

  • monodrama

    monodrama 1. dram. žánr s jedinou jednající osobou, běžný v řeckém div. před Aischylem, zvl. ale v 18.st. S žánrem…

  • monoestrie

    monoestrie [řec.], období říje u samic, opakující se jednou za rok; obvyklá u divoce žijících velkých savců mírného…

  • monofág

    monofág, potravní specialista - živočich, který se živí pouze jediným druhem potravy; např. bourec morušový se živí…

  • monofonní

    monofonní, zvuková tech. jednokanálový přenos, záznam nebo reprodukce zvuku; na rozdíl od stereofonie neumožňuje…

  • monofrekvenční záření

    viz monochromatické záření

  • monoftong

    monoftong [řec.], jaz. jednoduchá samohláska (popř. slabikotvorná souhláska). V.t. dvojhláska.

  • monoftongizace

    monoftongizace, přeměna dvojhlásky, diftongu v jednoduchou dlouhou hlásku, monoftong, v hist. češtině např. ie

  • monofyletismus

    monofyletismus [-tyz-, řec.], teorie o společném pův. dané skupiny organismů; zákl. princip vývoje organismů. V aplikaci…

  • monofylie

    monofylie [-fí-, řec.], taxonomie původ taxonu z jediného předka. Ve fylogenet. systematice musí být každý…

  • monofyzitismus

    monofyzitismus [-tyz-], odštěpený směr kř. náb., který zal. v 5.st. n.l. alexandrijský kněz Eutychés učením, podle…

  • monogamie

    monogamie [řec.] u člověka soužití jednoho muže a jedné ženy; párové manželství. Opak je polygamie.

  • monogenismus

    monogenismus [-nyz-, řec.], antr. teorie o jednotném pův. lidských plemen, o souč. lidstvu jako jediném druhu. Je potvrzována…

  • monografie

    monografie [řec.], žánr literatury věcné; odborná, vědecká práce většího rozsahu pojednávající o jediném, přesně…

  • Monogramista grafik a zlatník

    Monogramista E. S., německý grafik a zlatník činný asi 1450-67; spolu s M. Schongauerem zakl. mědirytu. Náb. a mytol.…

  • monogramista IP

    monogramista IP, podunajský řezbář činný kolem 1521-25 v Cechách; jeden z něm. mistrů drobné plastiky. Z díla: reliéfy,…

  • monogramista IVM

    monogramista IVM, představitel č. deskové malby 70.let 15.st., vycházející z dílny Mistra svatojiřského oltáře.…

  • monogramista IW

    monogramista IW, nejvýzn. představitel saského proudu v č. renes. mal.; žák L. Cranacha st. Činný 1520-50 v severozáp.…

  • monogramista MS

    monogramista MS, sl. malíř činný na přelomu 15. a 16.st.; tvorba vycházející z principů dunajské školy a raného…