Abecední rejstřík: oce…

Hesla 1 - 30 z 39 nalezených

  • oceán obecně

    oceán [lat.< řec.], část souvislé vodní plochy Země; oceány jsou čtyři: Tichý,

  • Ocean ostrov

    Ocean [oušn], Banaba - ostrov v Kiribati v Mikronésii v Tichém oceánu; 5,2 km2, 300 obyv. (1980).

  • oceánická kůra

    oceánická kůra [-ny-], vrstva pokrývající zemský plášť v oblasti oceánů; od pláště ji odděluje Mohorovičicova…

  • oceánické slapy

    oceánické slapy, periodické vzdouvání hladiny oceánů, moří a jezer působené gravitačními účinky Slunce a Měsíce.…

  • oceánický

    oceánický, vyskytující se v oblastech přimykajících se k oceánu, např. rostliny a živočichové mající hl. rozšíření…

  • oceánický pocit

    oceánický pocit, extatický pocit splynutí se světem, charakterizovaný dojmem souznění s okolím a celým vesmírem…

  • Oceánie ostrovy

    Oceánie [-ny-], souhrnné označení ostrovů (asi 10 000) a souostroví v záp. a stř. části Tichého oceánu, od Palau…

  • Oceánie výtvarné umění

    Oceánie - výtvarné umění, souhrnné ozn. etnických umění Polynésie, Mikronésie, Melanésie a Nové Guineje. Typické…

  • oceánit

    oceánit [-nyt, lat.< řec.], vyvřelá bazická hornina, odrůda čediče s velkým množstvím (kolem 30 %) olivínu.

  • oceánita podnebí

    oceánita podnebí, met . podnebí ovlivňované oceány a moři. Vyznačuje se menšími denními a ročními amplitudami…

  • oceánografická loď

    oceánografická loď, plavidlo vybavené pro oceánografický výzkum v užším smyslu (pohyb vod světových oceánů) nebo…

  • oceánografie

    oceánografie, oceánologie - nauka o světovém oceánu, oceánech a mořích. Zabývá se všestranným geol., fyz., chem.,…

  • oceánologie

    viz oceánografie

  • oceánská loď

    oceánská loď, zaoceánská loď, loď dálné plavby - námořní loď určená k plavbě přes oceány a konstrukčně…

  • oceánská plástev

    oceánská plástev, hlubokomořská plástev - část zemského povrchu tvořící dno oceánských pánví.

  • Oceanus Procellarum

    Oceanus Procellarum [ó- -lá-], Oceán bouří - největší měsíční moře v sz. části přivrácené strany. Místo…

  • ocel

    ocel, slitina železa s uhlíkem, popř. s dalšími prvky. Vyznačuje se dobrou tvárností a houževnatostí. Podle způsobu…

  • ocel pro odlitky

    viz ocelolitina

  • ocelárna

    ocelárna, část hut. závodu určená k výr. surové oceli. Hl. provozy: šrotiště, mísiče surového železa, pecní…

  • ocelářské pece hutnické

    ocelářské pece hutnické, pece k výr. surové oceli (zkujňování surového železa spalováním uhlíku a škodlivých…

  • ocelářský pochod

    viz zkujňování

  • ocelek

    viz siderit

  • ocelokordový pás

    ocelokordový pás, pryžový pás pásového dopravníku, jehož nosnou kostru tvoří vložky utkané z ocelových drátků…

  • ocelolitina

    ocelolitina, ocel pro odlitky, ocelová litina - uhlíková nebo slitinová (legovaná) ocel určená k odlévání tvarových…

  • oceloryt

    oceloryt, ocelorytina - tisková forma pro ocelotisk (obdoba mědirytiny) vyrytá do ocelové desky. Slouží k tisku cenných…

  • ocelot

    ocelot [indiánské jaz.] 1. zool. Leopardus - rod stř. velkých šelem z čeledi kočkovitých. Známy 2 druhy.…

  • ocelotisk

    ocelotisk, tech. tisku z hloubky, jejíž tiskovou formu tvoří oceloryt. Barva se vtírá do rytých prvků a po očištění…

  • ocelová hala

    ocelová hala, budova s volným vnitřním prostorem pro účely prům., kult., sport., výstavní, dop. (hangáry, nádražní…

  • ocelová jímka

    ocelová jímka, jímka vytvořená z ocelové štětové stěny. Stětová stěna je u úzkých jímek rozepřena napříč…

  • ocelová litina

    viz ocelolitina