Abecední rejstřík: orto…

Hesla 1 - 30 z 34 nalezených

  • orto-

    orto- [řec.], první část složených slov značící přímo, správně, vhodně (ortodoxie); chem. orto

  • ortobřidlice

    ortobřidlice, souhrnné ozn. pro metamorfované horniny vzniklé přeměnou vyvřelin. Patří sem např. zelená břidlice,…

  • ortodoncie

    ortodoncie [řec.], orthodontia - odvětví stomatologie zabývající se studiem a léčením nepravidelností chrupu.…

  • ortodoxie

    ortodoxie [řec.], 1. pevné a nezvratné přidržování se určitého směru, učení, přesvědčení, určité víry;…

  • ortodroma

    ortodroma [řec.], nejkratší spojnice dvou míst na zemském povrchu. V gnómonickém zobrazení glóbu má o. přímkový…

  • ortoepie

    ortoepie [řec.], nauka o spisovné výslovnosti: ortoepická norma stanoví zásady správné výslovnosti jednotlivých hlásek…

  • ortofotomapa

    ortofotomapa, geod . mapa, jejíž polohopisný obsah je vyjádřen diferenciálně překresleným let. měřickým…

  • ortofotoplán

    ortofotoplán, geod . fot. obraz území nebo objektu sestavený z ortofotosnímků.

  • ortofotoprojektor

    ortofotoprojektor, geod . diferenciální překreslovač.

  • ortofotosnímek

    ortofotosnímek, geod . fot. snímek pořízený měřickou komorou, překreslený na diferenciálním překreslovači.…

  • ortogeneze

    ortogeneze, přímý vývoj - teorie vývoje živé přírody, podle níž probíhá vývoj organismů v přísně určeném…

  • ortogonální anizotropie

    viz ortotropie

  • ortogonální báze

    ortogonální báze, mat. báze v euklidovském prostoru, jejíž každé dva vektory jsou navzájem kolmé. Mají-li…

  • ortogonální vektory

    ortogonální vektory, dva vektory, jejichž skalární součin je nula. Dva nenulové vektory jsou ortogonální, právě…

  • ortografie

    viz pravopis

  • ortohelium

    ortohelium, hist. název pro druh helia, které dává ve spektru tripletové série na rozdíl od parahelia, které dává…

  • ortochromatická deska

    ortochromatická deska [-ty-], fot. deska s emulzí citlivou na žluté světlo. Společně s žlutým filtrem se užívá…

  • ortochromázie

    ortochromázie [řec.], zcitlivění fot. vrstvy na zelené a žluté světlo; získává se senzibilačními barvivy červeného…

  • ortoklas

    ortoklas [řec.], čirý, bílý, žlutý a červený jednoklonný nerost, hlinitokřemičitan draselný; t = 6, h

  • ortomyxoviry

    ortomyxoviry [řec. orthos, pravý, myxa, sliz], st. ozn. myxoviry - obalené viry z čeledi Orthomyxoviridae. s genet.…

  • ortonormální báze

    viz ortogonální báze

  • Ortonovy jehlánky

    viz žároměrka

  • ortopanchromázie

    ortopanchromázie [řec.], st. ozn. pro smíšené ortochromatické a panchromatické zcitlivění fot. materiálů, které…

  • ortopedie

    ortopedie [-dy-, řec.], orthopedia - lék. vědní obor zabývající se prevencí, diagnostikou a terapií vrozených…

  • ortoperm

    ortoperm, vžitý obch. název pro orientovanou transformátorovou ocel, válcovanou za studena v pásech.

  • ortoploidie

    ortoploidie [řec.], genet. přítomnost sudého počtu kompletních chromozómových sad v karyotypu organismu (ortoploid).…

  • ortopnoe

    ortopnoe [řec.], orthopnoea - namáhavé dýchání s dušností, při němž musí nemocný zapojit pomocné dýchací…

  • ortoptika

    ortoptika, způsob léčení šilhavosti, při kterém se obnovuje fyziol. vidění oběma očima. Používají se buď přístroje,…

  • Ortorrapha

    Ortorrapha [-fa, řec.], rovnošví - skupina dvoukřídlého hmyzu; pokožka kukly praská při líhnutí dospělého hmyzu…

  • ortorula

    ortorula, kryst. břidlice vzniklá přeměnou vysokého stupně z kyselých až neutrálních vyvřelin. Obsahuje hlavně…