Abecední rejstřík: oste…

Hesla 1 - 30 z 31 nalezených

  • ostecyt

    ostecyt [řec.], osteocytus - diferencovaná kostní buňka, akt. se účastnící uvolňování minerálních látek…

  • osteitida

    osteitida [-tý-, řec.], osteitis - zánětlivé onemocnění kostí infekční etiologie.

  • osten

    osten, 1. bot. aculeus - tvrdý pichlavý výrůstek z pokožky nebo z podpokožkových vrstev, např.…

  • ostencovití

    ostencovití, Balistidae - čeleď pestře zbarvených ryb z řádu čtverzubců. Známo přes 30 druhů. Žijí v teplých…

  • Ostende

    Ostende, vlámsky Oostende - přístavní m. v záp. Belgii v provincii Záp. Flandry u Sev. moře; 68 065 obyv. (2003 úřední…

  • ostění

    ostění, obložení zdí kolem oken a dveří dřevem, obkládačkami a podobným materiálem. V.t. špaleta.

  • ostensorium

    viz monstrance

  • ostentativně

    ostentativně, [-ty-] okázale, (záměrně) nápadně, vyzývavě.

  • ostentativní

    ostentativní, [-ty-, řidč. -tý-] vyzývavý, okázalý, nápadný.

  • ostentativnost

    ostentativnost, [-ty-, řidč. -tý-] okázalost, vyzývavost.

  • ostenzívní definice

    ostenzívní definice, deiktická definice - log . empirický způsob definování pojmů ukázáním na příslušný…

  • osteo-

    osteo- [řec.], první část složených slov značící vztah ke kostem (osteoporóza).

  • osteoartróza

    osteoartróza, osteoarthrosis někdy též osteoartritida - degenerativní onemocnění kloubu charakterizované spotřebováním…

  • osteokoly

    osteokoly [řec.], bělavě zbarvené žilkovité novotvary vyskytující v uloženinách vápnitých spraší. O. vznikají…

  • Osteolepis

    Osteolepis, rod vymřelých lalokoploutvých sladkovodních ryb, dlouhých kolem 25 cm, se štíhlým tělem. Z devonu v Eurasii…

  • osteologie

    osteologie [řec.], osteologia - nauka o kostech.

  • osteomalacie

    osteomalacie, osteomalacia , měknutí kostí - snížení obsahu minerálních látek (zejm. vápníku) v kosti.

  • osteometrie

    osteometrie, metoda měření lidských nebo zvířecích kostí; uplatňuje se hl. v hist. a prehist. antr. a v zoologii.…

  • osteomyelitida

    osteomyelitida [-tý-], osteomyelitis - zánětlivé onemocnění kostní dřeně. Je charakteristické tvorbou hnisu,…

  • osteoporóza

    osteoporóza [řec.], osteoporosis - prořídnutí kostí, typ kostní atrofie; kosti ztrácejí svou pevnost a snadno…

  • Osteostraci

    Osteostraci [-cí, řec.], řád vymřelých pancéřnatých bezčelistných menších obratlovců s tělem rybovitého tvaru…

  • osteosyntéza

    osteosyntéza, osteosynthesis - spojování úlomků kostí operační cestou. Užívají se např. hřeby, šrouby,…

  • ostěra

    ostěra, indusium - blanitá šupinka zakrývající výtrusné kupky na spodní straně listů některých kapradin,…

  • Osterc

    Osterc Slavko , 17. 6. 1895 - 23. 5. 1941, slovinský skladatel; autor oper (Médea , rozhlasová Salome

  • Östergötland

    Östergötland [e-jét-], län v jv. Švédsku; 10 569 km2, 392 300 obyv. (1984), adm. středisko Linköping.

  • Osterman

    Osterman Andrej Ivanovič hrabě, 9. 6. 1686 - 31. 5. 1747, rus. státník a diplomat něm. pův.; od 1703 v rus. službách.…

  • Osterode am Harz

    Osterode am Harz [-ró- -c], m. v SRN v Dolním Sasku na jz. úpatí Harzu, 230 m n.m.; 27 600 obyvatel (1983). Prům. el.tech.,…

  • Österreichische Galerie

    Österreichische Galerie [esterajchiše -rí, něm.], tři sbírky v areálu vídeňského Belvedéru (projekt J. L. v. Hildebrandt).…

  • Österreichisches Museum für angewandte Kunst

    Österreichisches Museum für angewandte Kunst [esterajchišes múzeum fír], Rakouské muzeum užitého um. ve Vídni, otevřeno…

  • Ostersund

    Ostersund [es-], m. v sev. Švédsku, středisko länu Jämtland; 56 300 obyv. (1984). Prům. dřevozpracující, potr.; žel.…