Abecední rejstřík: sil…

Hesla 31 - 60 z 98 nalezených

  • silikagel

    silikagel, promytý a vysušený gel kys. křemičité, získaný okyselením vodního skla a zahřátím vysráženého gelu.…

  • silikátová prefabrikace

    silikátová prefabrikace, výr. stav. prefabrikátů ze silikátů, tj. křemičitanů, získaných žárovým zpracováním.…

  • silikáty

    silikáty, křemičitany - a) soli kys. křemičité; anorg. slouč. oxidu křemičitého Si

  • silikomangan

    silikomangan, dezoxidační a legovací slitina obsahující 60-75 % Mn, 35-15 % Si, max. 2,5 % C, zbytek Fe.

  • silikony

    silikony [lat.], plastické hmoty, syntetické makromolek. organokřemičité slouč. (organosiloxany) vyráběné z organo-halogen-silanů.…

  • silikotermie

    silikotermie, metalurgický postup redukce kovových slouč., zejm. oxidů, při níž se jako redukovadlo používá křemík.…

  • silikóza

    silikóza [lat.], silikosís - onemocnění vyvolané zaprášením plic prachem oxidu křemičitého. Ohroženi jsou…

  • siliqua

    siliqua [-kva, lat.], řím. stříbrná mince, objevující se od 4.st. a odpovídající l/24 solidu; je častá v nálezech…

  • Silistra město

    Silistra, m. v sv. Bulharsku, adm. středisko stejnojmenného okrăgu, na Dunaji; 57 700 obyvatel (1982). Prům. dřevozpracující,…

  • Silistra okrăg

    Silistra, okrăg v sev. Bulharsku; 2 851 km2, 174 500 obyv. (1982), adm. středisko Silistra. Prům. potr., dřevozpracující.…

  • silit

    silit [lat.], odporový materiál odolávající vysokým teplotám (do 1 400 °C). Vyrábí se ve tvaru tyčí ze směsi křemíku,…

  • Silius Italicus

    Silius Italicus [sí- -kus], †kolem 100, řím. epický básník. V rozsáhlé skladbě Punica (Pověst o punské…

  • Siljan

    Siljan, jezero ve stř. Švédsku; 161 m n.m., 290 km2, hluboké do 128 m. Odtok do ř. Dalälven. Na S spojeno průlivem…

  • Silkeborg

    Silkeborg [selgebor], m. v Dánsku v amtskommune Arhus na V Jutského poloostrova; 37 460 obyv. (2001 úřední odhad) srov.…

  • Silla

    Silla, starý korejský stát, pův. na JV Korejského poloostrova (asi l.st. př.n.l. - 7.st. n.l.); od 668 po dobytí Pekče…

  • Sillanpää

    Sillanpää [-pé] Frans Eemil, 16. 9. 1888 až 3. 6. 1964, pseud. E. Syväri, finský spisovatel a žurnalista. Autor…

  • sillimanit

    sillimanit [-nyt, lat.], bílý, našedlý, zelenavý kosočtverečný nerost tvořící vláknité agregáty, křemičitan…

  • Sillinger

    Sillinger Pavel, 19. 7. 1905 - 29. 8. 1938, č. botanik. Zabýval se fytocenolog. a floristickým složením květeny,…

  • Sillitoe

    Sillitoe [-tou] Alan, 4. 3. 1928 Nottingham - 25. 4. 2010 Londýn, angl.

  • silná fokusace

    silná fokusace, souč. radiální a vertikální fokusace (soustředění) svazku částic (hl. v protonových synchrotronech)…

  • silná komponenta

    silná komponenta, max. silně souvislý podgraf daného orientovaného grafu.

  • silné interakce

    silné interakce, vzájemné působení elementárních částic vyznačující se velkou vazbovou konstantou (γ ~10)…

  • silně souvislý graf

    silně souvislý graf, orientovaný graf, v němž pro každou dvojici uzlů x, y existuje aspoň jedno orientované…

  • silnice pro motorová vozidla

    silnice pro motorová vozidla, rychlostní silnice - silnice dálničního charakteru, označené příslušnou dop. značkou…

  • silniční banket

    viz krajnice

  • silniční cement

    silniční cement, portlandský a strusko-portlandský cement se speciálním složením, používaný pro cementobetonové…

  • silniční dehet

    silniční dehet, nátěrová hmota vyráběná ze smoly připravené z dehtu koksárenského a antracenového oleje; používá…

  • silniční doprava

    silniční doprava, dop. osob a věcí silničními vozidly po silničních komunikacích. Může být nemotorová nebo motorová.…

  • silniční koruna

    silniční koruna, vrchní část silničního tělesa. Skládá se z vozovky, krajnic, popř. chodníků a dělicího pásu.…

  • silniční objekty

    silniční objekty, stavby, kterými se silniční těleso zajišťuje (opěrné, obkladní, zárubní zdi, přemostění,…