Abecední rejstřík: syn…
Hesla 31 - 60 z 132 nalezených
synekologie
synekologie [řec.], část ekologie studující vztah společenstev organismů k prostředí. Zabývá se i studiem vztahů…
synergetika
synergetika [-ty-, řec.], vědní obor zkoumající obecné zákonitosti vytváření, stability a zániku uspořádaných…
synergidy
synergidy [řec.], dvě pomocné haploidní buňky; vznikají v zárodečném vaku krytosemenných rostlin na pólu bližším…
synergie
synergie [řec.] 1. součinnost, spolupráce; odtud např. synergický efekt či synergická spolupráce apod., tj.…
synergismus
synergismus [lat.< řec.] 1. ekol. pozitivní vzájemný vztah dvou druhů organismů, např. symbióza, mutualismus,…
Synesios
Synesios [-zi-] z Kyrény, 370-415, řec. novoplatonik, básník a rétor; biskup v Ptolemaidě v Libyi. Spojoval novoplatonismus…
synestézie
synestézie [řec.], psychol. jev, při kterém dochází k obohacení smyslového prožitku doprovodnou smyslovou kvalitou…
syngamie
syngamie [řec.], splynutí dvou pohlavních buněk při pohlavním rozmnožování; nejčastěji oplození vajíčka spermií.…
syngamóza
syngamóza [řec.], syngamosis - parazitární onemocnění drůbeže a kurovitých ptáků (hl. bažantů a koroptví)…
Syngamus
Syngamus [řec.], srostlice - rod hlístic z řádu měchovců. Syngamus trachea cizopasí v průdušnicích ptáků…
Synge John
Synge [-g] John Millington. 16. 4. 1871 až 24. 3. 1909, irský dramatik. Spolu s W. B. Yeatsem a S. 'Caseym vytvořil…
Synge Richard
Synge [-g] Richard Laurence Millington, *28. 10. 1914, brit. chemik. Nob.c. (1952) s A. J. P. Martinem za objev rozdělovací…
syngenetické ložisko
syngenetické ložisko [-ty-], ložisko vzniklé souč. s horninou, v níž je uloženo, a to v rámci téhož geol. nebo petrogenet.…
syngenetika
syngenetika [-ty-, řec.], nauka o vývoji rostl. společenstev nebo ekosystémů v čase; součást fytocenologie nebo integrované…
syngenní
syngenní, st. ozn. isologní - ozn. pro genet. vztah mezi jedinci téhož biol. druhu, kteří jsou genet. totožní, např.…
synchorologie
synchorologie [řec.], nauka o rozšíření rostl. společenstev nebo ekosystémů v širším geograf. měřítku, hl. oblastním,…
synchrocyklotron
viz fázotron
synchrofázotron
synchrometr
synchrometr, typ dynamického hm. spektrometru, jehož funkce je zal. na podmínkách synchronizace mezi pohybem iontů a změnou…
synchron
synchron [řec.], prac. postup při výr. zvukových filmů. Obraz i zvuk jsou přijímány současně, ale na dva oddělené…
synchrona
synchrona geometrické místo částic, které opustily jádro komety v týž okamžik. Tvar s. závisí na rychlostech, jimiž…
synchronie
synchronie [-ny-, řec.], soudobost, současnost - jaz. popis a rozbor jazyka určitého období bez hist. zřetele.…
synchronizace blesku
synchronizace blesku, způsob zajištění včasného zapálení fot. bleskového zdroje, aby se maxima hoření nebo celé…
synchronizace obecně
synchronizace [-ny-, řec.], odtud synchronizovat - 1. uvedení různých dějů do stejného chodu; přinucení dané…
synchronizace počtu otáček
synchronizace počtu otáček, vyrovnání počtu otáček synchronního el. stroje s frekvencí sítě před připojením;…
synchronizační impuls
synchronizační impuls, el. signál jehlovitého tvaru, který řídí kmitočet nebo fázi výstupního signálu generátoru.…
synchronizační klapka
synchronizační spojka
synchronizační spojka, zasouvatelná spojka v převodovce (nebo jiných převodových ústrojích) např. motorových vozidel,…
synchronizátor
synchronizátor 1. televizní tech. v televizním studiu zařízení pro výrobu synchronizačních impulsů pro synchronizaci…
synchronizované plavání
synchronizované plavání, krasoplavání, akvabely - ženské sport. odvětví, při kterém jedna nebo více plavkyň provádí…
