Abecední rejstřík: ti…

Hesla 1 - 30 z 293 nalezených

  • Ti titan

    Ti, chem. značka titanu.

  • ti titul

    ti [ty], chuang-ti - čín. název císaře jako nejvyššlho vládce; titul se připojoval za jméno (Čchin Š,-chuang-ti).…

  • Ťi-lin

    Ťi-lin, provincie v sv. Číně u hranic s KLDR; 187 000 km2, 22,56 mil. obyvatel (1982), provinční m. Čchang-čchun.…

  • Ťi-nan

    Ťi-nan, provinční m. v Číně v Šan-tungu, na Žluté řece; 1,25 mil. obyvatel (1980). Prům. ocelářský, železářský,…

  • Ťi-sia

    Ťi-sia, nejstarší známá čín. akademie; zřízena asi v pol. 4.st. př.n.l. ve státě Čchi za panování Chuang-kunga…

  • Tiahuanaco

    viz Tíwanaco

  • Tiámat

    Tiámat [ty-], akkadská mytol . personifikace prvotního slaného oceánu (chaosu), manželka Apsúa. Prarodička bohů,…

  • Ťiang Čching

    Ťiang Čching, *asi 1914, čín. polit. pracovnice; třetí manželka Mao Ce-tunga. Pův. filmová herečka. Členka KS od…

  • Ťiang Ťing-kuo

    Ťiang Ťing-kuo, *18. 3. 1910, čín. reakční politik; nejst. syn Čankajškův. 1972-78 předseda vlády a od 1978 prez.…

  • Ťiang-si

    Ťiang-si, provincie na JV Cíny; 164 800 km2, 33,18 mil. obyv. (1982), provinční m. Nan-čchang. Subtropické podnebí.…

  • Tiang-su

    Tiang-su, provincie ve východní Cíně u Žlutého moře; plocha 102 200 km2, 60,52 mil. obyv. (1982), provinční…

  • Ťiao-čou

    Ťiao-čou, Kiaučou - území v Číně v provincii Šan-tung, na J Šantungského poloostrova u Žlutého moře. - 1897 obsazeno…

  • tiára

    tiára [ty-, lat.< orient.] a) zdobená kónická čepice orient. panovníků, obtočená stuhou; b) mimoliturgická papežská…

  • Tiaret

    Tiaret [tja-], Tiáret - vilajet v sev. Alžírsku; 23 455 km2, 695 800 obyv. (1982), adm. středisko m. Tiaret.

  • Tibelly

    Tibelly Karol , 6. 2. 1813-kolem 1870, sl. malíř; autor biedermeierovských portrétů a průkopník novodobé sl.…

  • Tibera

    Tibera [ty-], Tiber, it. Tevere - ř. ve stř. Itálii, největší na Apeninském poloostrově; dlouhá 405 km, povodí 16…

  • Tiberiadské jezero

    Tiberiadské jezero [ty-], Genezaretské jezero, arab. Bahr al-Tabarijja - sladkovodní jezero v Izraeli při hranici se Sýrií;…

  • Tiberios II.

    Tiberios II., †582, byz. císař od 578. Vedl války s Germány a Peršany.

  • Tiberios III.

    Tiberios III., †705, byz. císař od 698. Bojoval v sev. Africe, 705 nucen čelit obklíčení Konstantinopole.

  • Tiberius

    Tiberius [ty-], T. Claudius Nero Caesar Augustus, 42 př.n.l.-37 n.l., řím. císař od 14 n.l. Syn Livie Drusilly, adoptovaný…

  • Tibesti

    Tibesti [ty-ty], pohoří v Africe ve stř. Sahaře, hl. na územt Cadu; nejvyšší h. Emmi Koussi, 3 415 m n.m. Kryst. masív…

  • Tibet dějiny

    Tibet - dějiny Tibetský stát vznikl v 7.st. Od 17.st. do 1959 byl duchovní i světskou hlavou státu dalajláma. Od pol.…

  • Tibet území

    Tibet [ty-], Tibetská AO, čínsky Si-cang, tibetsky Bod-jul - autonomní oblast na JZ Číny;…

  • Tibeťané

    Tibeťané [ty-], vl.jm. Phöpa - národ zejm. v Tibetu a v přilehlých částech Číny (asi 4 mil. osob), v Indii (přes…

  • tibetočínské (čínsko-tibetské) jazyky

    tibetočínské (čínsko-tibetské) jazyky, jaz. rodina ve stř. a jv. Asii. Hl. větve: čínská a tibetsko-barmská. T.…

  • tibetská literatura

    tibetská literatura, formovala se na základě ústní lid. epiky (Geserchán - Epos o Geserovi); od zač. 7.st. (vznik…

  • Tibetská náhorní plošina

    Tibetská náhorní plošina, náhorní plošina v Číně v Tibetu…

  • tibetské výtvarné umění

    tibetské výtvarné umění, po období megalitického a nomádského um. zvěrného stylu se od 7.st. rozvíjelo pouze ve…

  • tibetsko-barmské jazyky

    tibetsko-barmské jazyky, větev tibetočínské jaz. rodiny. Patří k nim jaz. hl. v ČLR (Ttbet, jz. Čína), Barmě, Bangladéši,…

  • tibia

    tibia [tý-, lat.], hud . a) starořím. dechový hud. nástroj, Římany převzatý starořec. aulos; b) retný flétnový…

další hesla