Abecední rejstřík: ps…

Hesla 121 - 150 z 162 nalezených

  • psychologický atomismus

    psychologický atomismus [-iz-], metodologická a výkladová orientace v psychol., vytvořená koncem 19.st. pod vlivem převládající…

  • psychologický román

    psychologický román, žánr v 19.st. příznačný pro real. prózu (ve Francii Stendhal, H. de Balzac, G. Flaubert, v Anglii…

  • psychologie davu

    psychologie davu, oblast sociálně psychol., psychol. a sociol. pozorování a teorií, zaměřených na výklad chování…

  • psychologie dítěte

    psychologie dítěte, dětská psychol., pedopsychologie - součást vývojové psychol. zabývající se psychickými stránkami…

  • psychologie kultury

    viz psychologie národů

  • psychologie myšlení

    viz denkenpsychologie

  • psychologie náboženství

    psychologie náboženství, psychol. směr zal. na pokusech o vysvětlení náb. jevů a kategorií prostřednictvím dílčích…

  • psychologie národů

    psychologie národů, Völkerpsychologie - psychologický směr založený v 2. polovině 19. století H. Steinthalem a M.…

  • psychologie obecně

    psychologie [řec.], věda o zákonitostech, vzniku, vývoji, funkci a proměnách psychiky, která se projevuje schopností…

  • psychologie osobnosti

    psychologie osobnosti, psychol. odvětví využívající poznatky dílčích disciplín psychol. bádání k syntéze komplexního…

  • psychologie pole

    psychologie pole viz pole psychologické; topologická psychologie.

  • psychologie porozumění

    psychologie porozumění, psychologický směr odmítající kauzální, přírodovědecky orientovaný výklad psychických…

  • psychologie trhu

    psychologie trhu, součást aplikované psychol. zabývající se především průzkumem trhu z hlediska spotřebitelské…

  • psychologie umění

    psychologie umění, aplikovaný směr psychol. zabývající se studiem tvůrce, tvořivého procesu, est.-psychol. vlastnostmi…

  • psychologie výrazu

    viz výraz

  • psychologismus

    psychologismus, filoz. koncepce, podle níž má být psychol. základem veškeré filoz. vcelku nebo částech, např. v logice.…

  • psycholytická terapie

    psycholytická terapie, modifikovaný druh psychoterapie, který využívá k snadnějšímu dosažení léčebného cíle…

  • psychometrie

    psychometrie [řec.], psychometrika psychol. disciplína zabývající se měřením psychických vlastností, výkonů a stavů…

  • psychomotorika

    psychomotorika, souhrnné ozn. pohybových projevů člověka, které jsou projevem jeho psychických funkcí i jeho psychického…

  • psychoonkologie

    psychoonkologie, oblast psychosomatiky, zabývající se analýzou psychogenních příčin vzniku nádorových onemocnění,…

  • psychopat

    psychopat, člověk trpící poruchou osobnosti, kdy je jeden či více charakterových rysů nadměrně zvýrazněno, potlačeno,…

  • psychopatie

    psychopatie [-ty-, řec.], psychopathia porucha osobnosti spočívající v disharmonii její struktury, tj. v nadměrném…

  • psychopatologie

    psychopatologie, nauka o příčinách a projevech duševních poruch; psychol. odvětví zabývající se systematickým studiem…

  • psychopedie

    psychopedie [-dy-, řec.], disciplína speciální pedag. zabývající se zkoumáním příčin, projevů a spol. důsledků…

  • psychoprofylaxe

    psychoprofylaxe, preventivní psychol. příprava na určité psychické, nervové nebo i tělesné zatížení; například…

  • psychosexuální vyspělost

    psychosexuální vyspělost, schopnost jedince vést normální sexuální život, jehož podmínkou je složka somatická…

  • psychosomatická onemocnění

    psychosomatická onemocnění, souhrnné ozn. chorob somatického charakteru, na jejichž vzniku se v rozhodující míře…

  • psychosomatika

    psychosomatika [-ty-, řec.], psychosomatická medicína - lék. vědní disciplína zabývající se problematikou vzájemných…

  • psychosyndrom

    psychosyndrom, souborné ozn. pro somatogenní psychické poruchy (tj. způsobené primárními poruchami tělesnými), např.…

  • psychotechnika

    psychotechnika [-ny-], termín zavedený 1912 H. Münsterbergem (1863-1916) jako ozn. relat. samostatné disciplíny zabývající…