Abecední rejstřík: m…
Hesla 2611 - 2640 z 6582 nalezených
měkký vřed
měkký vřed, šankr, ulcus molle - infekční onemocnění postihující pohlavní ústrojí, působené mikrobem…
měkkýši
měkkýši, Mollusca - kmen bezobratlých živočichů s druhotnou tělní dutinou (coelomem). Tělo je zpravidla rozděleno…
Meklenburská jezerní plošina
Meklenburská jezerní plošina, něm. Mecklenburgische Seenplatte - pobřežní nížina na severu Německa s jezery ledovcového…
Meklenbursko - Přední Pomořansko
Meklenbursko - Přední Pomořansko, něm. Mecklenburg-Vorpommern, spolková země na SV Německa. 23 173 km2, 1,73 mil. obyv.…
Meklenbursko území
Meklenbursko, Mecklenburg - hist. území v sev. části Německa; spolu s Předním Pomořanskem - Vorpommern tvoří spolk.…
Meklenburský záliv
Meklenburský záliv, něm. Mecklenburger Bucht - záliv Baltského moře na sev. pobřeží Německa, hluboký až 27 m. Člení…
Meknès
Meknès [-nes], arab. Miknás - provinční m. ve stř. Maroku ve stejnojmenné provincii na úpatí Stř. Atlasu, 530 m n.m.;…
měknutí kostí
viz osteomalacie
Mekong
Mekong, největší ř. Zadní Indie; dlouhá 4 500 km, povodí 810 000 km2, stř. roční průtok v ústí 12 000 m3/s. Pramení…
melafyr
melafyr [řec.], výlevná i žilná hornina vyvřelá, tmavá, stř. až jemně zrnitá, obsahující plagioklasy, augit,…
Melampsorella
Melampsorella [řec.], rod stopkovýtrusých hub ze skupiny rzí. Melampsorella caryophyllacearum je původcem rakoviny…
Melanconiales
Melanconiales [-kony-, lat.], anamorfní řád vřeckovýtrusých hub; konidiofory s konidiemi se tvoří v polšářkovitých…
Melanésané
Melanésané [-za-], skupina příbuzných národností a kmenů v Melanésii (asi l,3 mil. osob); zemědělci, rybáři, stavitelé…
Melanésie
Melanésie [-zi-, černé ostrovy], ostrovy v záp. Tichém oceánu sv. od Austrálie; 980 000 km2, 4,5 mil. obyv. (1980,…
melancholie
melancholie [řec.], pův. termín pocházející z Hippokratovy teorie o míšení tělesných šťáv, jejichž vzájemný…
melancholik
melancholik, podle Hippokratovy typologie zal. na převaze jedné ze čtyř tělesných šťáv člověk silně emotivně založený,…
Melanchthon
Melanchthon Philipp, 16. 2. 1497 až 19. 4. 1560, něm. humanista a teolog; od 1518 působil ve Wittenbergu jako prof.…
melaniny
melaniny [-ný-, řec.], černá nebo tmavohnědá přír. barviva s vysokým obsahem dusíku a bílkovin. Vyskytují se v…
melanismus
melanismus [-nyz-], černé zbarvení pokožky a pokožkových útvarů, podmíněné nadměrnou přítomností barviva melaninu;…
melanit
melanit [-nyt, řec.], tmavý až černý krychlový nerost ze skupiny granátů, odrůda andraditu s obsahem titanu.
Melano
Melano Antonio , vlašský manýristický štukatér a stavitel působící ve 2.pol. 16.st. v již. Čechách. 1588-89…
melanofor
melanofor [řec.], tmavohnědá pigmentová buňka obsahující melanin.
melanokratní horniny
melanokratní horniny, vyvřelé bazické horniny tmavé barvy.
melanom
melanom, lék. nádor z pigmentových buněk. Možný průvodní znak kožní rakoviny.
melanterit
melanterit [řec. + lat.], zelená skalice - světle zelený, nažloutlý až bílý jednoklonný nerost, hydratovaný síran…
Melantrich
Melantrich 1. akciová spol., zal. 1897 pův. jako Tiskárna národně sociálního dělnictva, od 1910 jako Melantrich. Tiskový…
Melantrich z Aventina
Melantrich z Aventina Jiří , 1511 až 19. 11. 1580, č. tiskař a nakl. Vydal na 200 knih, měl na 30 druhů písma,…
melanž
melanž [fr.], příze ze směsi různě obarvených vláken, která vznikají při přípravě m. z vhodných vlákenných…
melasa
melasa [fr.< špan.], nečistý cukerný roztok, odpadní cukerný sirob v cukrovarech. Obsahuje 50 % sacharózy. Využívá…
melatonin
melatonin [-ný-], zool . hormon s antigonadotropními účinky vytvářený v epifýze; jeho produkce je ovlivnitelná…
