Abecední rejstřík: ko…

Hesla 481 - 510 z 2343 nalezených

  • Kollwitzová

    Kollwitzová [kolvico-] Käthe , 8. 7. 1867 až 22. 4. 1945, něm. grafička, malířka a sochařka ovlivněná expresionismem;…

  • Kolm-Veltee

    Kolm-Veltee [f-té] Walter . *17. 12. 19l0, rak. režisér. Režisér osvětových dokumentů a hraných filmů v 50.…

  • kolmace

    kolmace [it.], naplavování půdy - zvyšování, popř. vyrovnávání úrovně území naplavováním zemin. Užívá se…

  • Kolman-Cassius

    Kolman-Cassius Jaroslav , 30. 12. 1883 až 4. 6. 1951, vl.jm. J. Kolman, č. básník a prozaik; novinář pravicově…

  • kolmatace

    kolmatace [it.], utěsňování (propustného koryta ř., průplavu, vrtného otvoru) zajílováním. Probíhá samovolně…

  • kolmice

    kolmice, k. k přímce (rovině), přímka svírající s touto přímkou (rovinou) pravý úhel; k. ji protíná v tzv. patě…

  • Kolmogorov

    Kolmogorov Andrej Nikolajevič, 25. 4. 1903 Tambov - 20. 10. 1987 Moskva, rus. a sov. matematik; profesor univ. v Moskvě,…

  • kolmost

    kolmost, geom . vztah vyjadřující, že dva útvary (přímky, roviny) svírají pravý úhel.

  • Köln

    viz Kolín nad Rýnem

  • kolo

    kolo, 1. fyz. jeden z nejst. vynálezů; k. na hřídeli, jednoduchý stroj ke zvedání břemen vynaložením…

  • koloběh kapitálu

    koloběh kapitálu, pohyb kapitálu ve sféře výr. a oběhu, který zajišťuje výr. nadhodnoty a reprodukci kapitálu.…

  • koloběh látek v přírodě

    koloběh látek v přírodě, biogeochemický cyklus - sled cyklicky na sebe navazujících přeměn látek a energií, který…

  • koloběh vody

    viz oběh vody

  • kolobom

    kolobom [řec.], coloboma - vrozená vada vznikající poruchou uzávěru embryonální oční štěrbiny, vyskytující…

  • Koloděje

    Koloděje, městská část Prahy 9, připojena 1974.

  • kolódium

    kolódium [-dy-, řec.], roztok nízkonitrované celulózy ve směsi ethylalkoholu a etheru. Používá se např. ve výr.…

  • Kolofón město

    Kolofón, starověké maloas. iónské m. poblíž Efesu, proslulé vývozem pryskyřice (lat. colophonium, kalafuna). Gýgés…

  • kolofon odborně

    kolofon [řec.], u knižních rukopisů a nejstarších tištěných knih bez titulního listu závěrečná část textu obsahující…

  • kolohnát

    kolohnát, expr. hromotluk, doslova člověk s velkými hnátami, tj. velký.

  • kolohřivec

    kolohřivec, starší ozn. kosa horského, Turdus torquatus .

  • koloid

    koloid [řec.], látka tvořící v prostředí, v němž je rozptýlena (dispergována), koloidní, tj. mikroheterogenní…

  • koloidní chemie

    koloidní chemie, část fyz. chemie zabývající se studiem vlastností koloidních systémů.

  • koloidní jíl

    koloidní jíl, frakce půdních koloidních částic. Hl. složku minerálního podílu k. j. tvoří jílové minerály,…

  • koloidní mlýn

    koloidní mlýn, někdy též mikromlýn zařízení na rozmělňování na nejjemnější zrno (koloidní částice) vzájemným…

  • kolokace

    kolokace [lat.], jaz. dvojice nebo více slov, samostatných lexikálních jed. obvykle spojovaných (tuhá zima).…

  • kolokázie

    kolokázie [řec.], Colocasia - rod jednoděložných rostlin z čeledi áronovitých. Známo asi 7 druhů, pův. z…

  • Kolokol

    Kolokol [rus. zvon], první rus. rev. časopis; vydáván A. I. Gercenem a N. P. Ogarjovem v zahr., 1857-65 v Londýně, 1865-67…

  • Kolokotronis

    Kolokotronis [-nys] Theodoros, 16. 4. 1770 - 16. 2. 1843, řecký představitel nár. osvob. hnutí 1821-29. Velitel…

  • kolokvialismus

    kolokvialismus [-liz-, lat.], jaz. hovorový výraz. Odtud kolokviální a kolokviálně. Též kolokvijní a kolokvijně.…

  • kolokvinta

    kolokvinta [řec.], Citrullus colocynthis dvouděložná rostlina z čeledi tykvovitých, pův. z trop. Afriky. Listy…