Abecední rejstřík: ko…
- KO
- KO-
- KOA
- KOB
- KOC
- KÓČ
- KÓD
- KOE
- KOF
- KOG
- KOH
- KOI
- KÓJ
- KOK
- KOL
- KOŁ
- KOM
- KON
- KOO
- KOP
- KOR
- KOŘ
- KOS
- KOŠ
- KOT
- KOU
- KOV
- KOW
- KOX
- KOY
- KOZ
- KOŽ
Hesla 481 - 510 z 2343 nalezených
Kollwitzová
Kollwitzová [kolvico-] Käthe , 8. 7. 1867 až 22. 4. 1945, něm. grafička, malířka a sochařka ovlivněná expresionismem;…
Kolm-Veltee
Kolm-Veltee [f-té] Walter . *17. 12. 19l0, rak. režisér. Režisér osvětových dokumentů a hraných filmů v 50.…
kolmace
kolmace [it.], naplavování půdy - zvyšování, popř. vyrovnávání úrovně území naplavováním zemin. Užívá se…
Kolman-Cassius
Kolman-Cassius Jaroslav , 30. 12. 1883 až 4. 6. 1951, vl.jm. J. Kolman, č. básník a prozaik; novinář pravicově…
kolmatace
kolmatace [it.], utěsňování (propustného koryta ř., průplavu, vrtného otvoru) zajílováním. Probíhá samovolně…
kolmice
kolmice, k. k přímce (rovině), přímka svírající s touto přímkou (rovinou) pravý úhel; k. ji protíná v tzv. patě…
Kolmogorov
Kolmogorov Andrej Nikolajevič, 25. 4. 1903 Tambov - 20. 10. 1987 Moskva, rus. a sov. matematik; profesor univ. v Moskvě,…
kolmost
kolmost, geom . vztah vyjadřující, že dva útvary (přímky, roviny) svírají pravý úhel.
Köln
viz Kolín nad Rýnem
kolo
kolo, 1. fyz. jeden z nejst. vynálezů; k. na hřídeli, jednoduchý stroj ke zvedání břemen vynaložením…
koloběh kapitálu
koloběh kapitálu, pohyb kapitálu ve sféře výr. a oběhu, který zajišťuje výr. nadhodnoty a reprodukci kapitálu.…
koloběh látek v přírodě
koloběh látek v přírodě, biogeochemický cyklus - sled cyklicky na sebe navazujících přeměn látek a energií, který…
koloběh vody
viz oběh vody
kolobom
kolobom [řec.], coloboma - vrozená vada vznikající poruchou uzávěru embryonální oční štěrbiny, vyskytující…
Koloděje
Koloděje, městská část Prahy 9, připojena 1974.
kolódium
kolódium [-dy-, řec.], roztok nízkonitrované celulózy ve směsi ethylalkoholu a etheru. Používá se např. ve výr.…
Kolofón město
Kolofón, starověké maloas. iónské m. poblíž Efesu, proslulé vývozem pryskyřice (lat. colophonium, kalafuna). Gýgés…
kolofon odborně
kolofon [řec.], u knižních rukopisů a nejstarších tištěných knih bez titulního listu závěrečná část textu obsahující…
kolohnát
kolohnát, expr. hromotluk, doslova člověk s velkými hnátami, tj. velký.
kolohřivec
kolohřivec, starší ozn. kosa horského, Turdus torquatus .
koloid
koloid [řec.], látka tvořící v prostředí, v němž je rozptýlena (dispergována), koloidní, tj. mikroheterogenní…
koloidní chemie
koloidní chemie, část fyz. chemie zabývající se studiem vlastností koloidních systémů.
koloidní jíl
koloidní jíl, frakce půdních koloidních částic. Hl. složku minerálního podílu k. j. tvoří jílové minerály,…
koloidní mlýn
koloidní mlýn, někdy též mikromlýn zařízení na rozmělňování na nejjemnější zrno (koloidní částice) vzájemným…
kolokace
kolokace [lat.], jaz. dvojice nebo více slov, samostatných lexikálních jed. obvykle spojovaných (tuhá zima).…
kolokázie
kolokázie [řec.], Colocasia - rod jednoděložných rostlin z čeledi áronovitých. Známo asi 7 druhů, pův. z…
Kolokol
Kolokol [rus. zvon], první rus. rev. časopis; vydáván A. I. Gercenem a N. P. Ogarjovem v zahr., 1857-65 v Londýně, 1865-67…
Kolokotronis
Kolokotronis [-nys] Theodoros, 16. 4. 1770 - 16. 2. 1843, řecký představitel nár. osvob. hnutí 1821-29. Velitel…
kolokvialismus
kolokvialismus [-liz-, lat.], jaz. hovorový výraz. Odtud kolokviální a kolokviálně. Též kolokvijní a kolokvijně.…
kolokvinta
kolokvinta [řec.], Citrullus colocynthis dvouděložná rostlina z čeledi tykvovitých, pův. z trop. Afriky. Listy…