Abecední rejstřík: ap…

Hesla 91 - 120 z 205 nalezených

  • apochromát

    apochromát [řec.], fyz. a fot. opt. soustava (např. objektiv) s odstraněnou barevnou vadou pro více než…

  • apojovium

    apojovium [řec. + lat.], bod na oběžné dráze měsíce nebo družice Jupitera v okamžiku, kdy je těleso od Jupitera nejdále.…

  • apokalypsa

    apokalypsa [řec.], 1. fantastické představy rozšířené zvl. v judaismu a raném kř., jejichž zákl. byla víra…

  • Apokaukos

    Apokaukos Alexios, konec 13.st.-ll. 6. 1345, byz. politik; po 1341 mu byl udělen titul Megas Dux; člen regentské…

  • Apoki

    Apoki, Ambakjen, † 926, kitanský vůdce; zakl. státu Liao. Po tříletém období ve volené funkci společného vůdce…

  • apokopa

    apokopa [řec.], zánik, vypuštění hlásky na konci slova (zem< země).

  • apokryfy

    apokryfy [řec.] 1. bibl. spisy starozákonní a novozákonní, nepojaté do kánonu církví uznaných bibl. textů.…

  • apokus

    apokus [lat.] je blibina

  • Apolín

    Apolín Stanislav, *20. 2. 1931, č. violoncellista a hud. pedagog; prof. AMU. Vedle sólové činnosti se věnuje též…

  • apolita

    viz bezdomovství

  • apolitičnost

    apolitičnost [-ty-, řec.], nepolitičnost; pasívní, lhostejný vztah k politické činnosti. A. může však být i projevem…

  • Apollinaire

    Apollinaire [-nér] Guillaume, 26. 8. 1880 - 9. 11. 1918, vl. jm. Wilhelm Apollinaris Kostrowicki, fr. básník pol.…

  • apollinský a dionýský princip

    apollinský a dionýský princip [dy-], filoz.-estetická koncepce dvou typů kult. a dvojího pojetí bytí: apollinský princip…

  • Apollo planeta

    Apollo, hl. představitel planetek protínajích dráhu Země; k Zemi se může přiblížit na 10 mil. km.

  • Apollo raketa

    Apollo, amer. kosm. loď určená k přistání kosmonautů na [Měsíc obecněMěsíci.…

  • Apollodóros kronikář

    Apollodóros z Athén, asi 180-120 až 110 př.n.l., řec. gramatik a kronikář; napsal mj. spis Peri theón (O bozích),…

  • Apollodóros malíř

    Apollodóros z Athén, řec. malíř činný koncem 5.st. př.n.l. (obrazy s mytol. tematikou). Podle lit. zpráv používal…

  • Apollodóros stavitel

    Apollodóros z Damašku, řec. stavitel a učenec, činný na počátku 2. století v Římě. Učastnil se tažení císaře…

  • Apollón

    Apollón, řec. bůh věšteb a umění, v mýtu syn Dia a Léty (Létó). Do Řecka pronikl jeho kult asi z Malé Asie. Byl…

  • Apollónia

    Apollónia [-ny-], dnes Pojani v Albánii - jedno z ant. m. nazvaných podle Apollóna. Zal. v 6.st. př.n.l. Korinťany na…

  • Apollónios filozof

    Apollónios [-ny-] z Tyany, začátek l.st. až mezi 96-98, ideal. filozof a mystik; byl pokládán podobně jako Kristus za…

  • Apollónios matematik

    Apollónios [-ny-] z Pergy, 2.pol. 3.st. př.n.l. - zač. 2.st. př.n.l., řec. matematik. Z jeho díla se zachovaly dvě práce,…

  • Apollónios Rhodský

    Apollónios Rhodský [-ny-], 3.st. př.n.l., řec. učenec; správce alexandrijské knihovny. Vedle básní o původu měst…

  • Apollóniova kružnice

    Apollóniova kružnice [-ny-], množina bodů, které mají konstantní kladný poměr vzdáleností od dvou pevných bodů.…

  • Apollóniova úloha

    Apollóniova úloha [-ny-], úloha sestrojit ke třem daným kružnicím všechny (obecně osm) kružnice, které se tří…

  • apologetika

    apologetika [-ty-, řec.], více či méně zveličená a zaujatá obhajoba něčeho nebo někoho. Pův. označení spisů…

  • apologie

    apologie, [řec.] 1. obhajoba, obrana; učení a umění klást otázky a odpovídat; teoretické ospravedlňování…

  • apomixie

    apomixie [řec.], apomixis - způsob rozmnožování rostlin, při kterém se zárodek vyvíjí z pohlavní nebo jiné…

  • apomorfie

    apomorfie [řec.], biol. vlastnost (znak) potomka, která neexistovala u předka a vznikla jedinečnou (unikátní)…

  • apomorfin

    viz aporfiny