Abecední rejstřík: apo…

Hesla 1 - 30 z 71 nalezených

  • Apo

    Apo, nejvyšší h. Filipín na ostrově Mindanao; 2 965 m n.m. Činná sopka v solfatárovém stadiu vývoje.

  • apocentrum

    apocentrum [řec. + lat.], apofokus astr. společný název pro vzdálenější z apsid; např. apogeum, afélium, apogalaktikum.…

  • apodema

    apodema [řec.] (množné číslo apodemata), vnitřní lištovitý výběžek kutikuly členovců, na nějž se upínají…

  • apodiktický

    apodiktický [-dykty-, řec.], platný bezpodmínečně, bez vyjímky, jistý, nezvratný, např. soud, tvrzení. V.t. apodiktický…

  • apodiktický soud

    apodiktický soud, log . soud nutnosti soud potvrzující nutnost něčeho. Ve větě vyjadřující a. s. nemusí být…

  • apodiktika

    apodiktika [-dykty-, řec.], termín zavedený do filoz. a log. Aristotelem v log. traktátech Organon pro označení…

  • apodytérion

    apodytérion [řec.], šatna v řec. gymnasiích, později v řím. termách (apodyterium).

  • apoenzym

    apoenzym [řec.], bílkovinná část enzymu, která s koenzymem vytváří kompletní enzym (nazývaný holoenzym).

  • apófansis

    apófansis [-zis, řec.], v Aristotelově log. soud, jímž se prostřednictvím potvrzení nebo odmítnutí klade něco jako…

  • apofokus

    viz apocentrum

  • apofylit

    apofylit [řec.], bílý, nazelenalý, růžový čtverečný nerost, oxahydrát křemičitanu vápenatodraselného s fluorem;…

  • apofýza

    viz odžilek

  • apogalaktikum

    apogalaktikum [-ty-, řec.], bod na dráze kolem galaktického středu, v němž je hvězda od středu galaxie nejdále.

  • apogamie

    apogamie [řec.], způsob rozmnožování některých rostlin, při kterém zárodek nevzniká z oplozené vaječné buňky,…

  • apogeum

    viz odzemí

  • apochromát

    apochromát [řec.], fyz. a fot. opt. soustava (např. objektiv) s odstraněnou barevnou vadou pro více než…

  • apojovium

    apojovium [řec. + lat.], bod na oběžné dráze měsíce nebo družice Jupitera v okamžiku, kdy je těleso od Jupitera nejdále.…

  • apokalypsa

    apokalypsa [řec.], 1. fantastické představy rozšířené zvl. v judaismu a raném kř., jejichž zákl. byla víra…

  • Apokaukos

    Apokaukos Alexios, konec 13.st.-ll. 6. 1345, byz. politik; po 1341 mu byl udělen titul Megas Dux; člen regentské…

  • Apoki

    Apoki, Ambakjen, † 926, kitanský vůdce; zakl. státu Liao. Po tříletém období ve volené funkci společného vůdce…

  • apokopa

    apokopa [řec.], zánik, vypuštění hlásky na konci slova (zem< země).

  • apokryfy

    apokryfy [řec.] 1. bibl. spisy starozákonní a novozákonní, nepojaté do kánonu církví uznaných bibl. textů.…

  • apokus

    apokus [lat.] je blibina

  • Apolín

    Apolín Stanislav, *20. 2. 1931, č. violoncellista a hud. pedagog; prof. AMU. Vedle sólové činnosti se věnuje též…

  • apolita

    viz bezdomovství

  • apolitičnost

    apolitičnost [-ty-, řec.], nepolitičnost; pasívní, lhostejný vztah k politické činnosti. A. může však být i projevem…

  • Apollinaire

    Apollinaire [-nér] Guillaume, 26. 8. 1880 - 9. 11. 1918, vl. jm. Wilhelm Apollinaris Kostrowicki, fr. básník pol.…

  • apollinský a dionýský princip

    apollinský a dionýský princip [dy-], filoz.-estetická koncepce dvou typů kult. a dvojího pojetí bytí: apollinský princip…

  • Apollo planeta

    Apollo, hl. představitel planetek protínajích dráhu Země; k Zemi se může přiblížit na 10 mil. km.

  • Apollo raketa

    Apollo, amer. kosm. loď určená k přistání kosmonautů na [Měsíc obecněMěsíci.…