Abecední rejstřík: ap…
Hesla 61 - 90 z 205 nalezených
aplanát
aplanát [řec.], fyz. a fot. objektiv s odstraněnou barevnou a kulovou vadou a komou. Jeho zorné pole je omezeno…
aplanospora
aplanospora [řec.], nepohyblivá, nepohlavní spora nižších rostlin, např. zelených řas (chlorokokální řasy zelenivkovité).…
aplastická anémie
aplastická anémie [řec.], těžká chudokrevnost charakterizovaná onemocněním krvetvorby s poruchou tvorby všech krevních…
aplaus
aplaus [lat.], pochvalný potlesk; projev spokojenosti s um. výkonem.
aplazie
viz ageneze
aplika
aplika [lat.] 1. samostatný dekorativní prvek různým způsobem upevňovaný na základ ze stejného nebo jiného…
aplikace
aplikace [lat.] 1. použití, uplatnění, přizpůsobení; přenesení poznatků, zkušeností atd.; 2. tech.…
aplikovaná lingvistika
aplikovaná lingvistika [-ty-, lat.], specializovaná disciplína, která využívá v překladatelské, pedag. a jiné praxi…
aplikovaná matematika
aplikovaná matematika, mat. metody užité v jednotlivých vědních oborech; např. a. m. ve fyz., mech., el.tech., biol.,…
aplikovaná metrologie
aplikovaná metrologie, praktická metrologická disciplína opírající se o teor. metrologii a aplikující její zákl.…
aplikovaná psychologie
aplikovaná psychologie, soubor psychol. disciplín čerpajících z poznatků obecné psychol. Smyslem a. p. je ovlivňování…
aplit
aplit [řec.], žilná jemnozrnná hlubinná kyselá hornina světlých barev, z křemene, živce a slíd.
Aplt
APN
APN, Agentstvo pečati Novosti, Tisková agentura Novosti - informační orgán sov. (od 1991 ruských) spol. organizací se…
apnoe
apnoe [-o-e, řec.], krátkodobá dočasná zástava dechu.
Apo
Apo, nejvyšší h. Filipín na ostrově Mindanao; 2 965 m n.m. Činná sopka v solfatárovém stadiu vývoje.
apocentrum
apocentrum [řec. + lat.], apofokus astr. společný název pro vzdálenější z apsid; např. apogeum, afélium, apogalaktikum.…
apodema
apodema [řec.] (množné číslo apodemata), vnitřní lištovitý výběžek kutikuly členovců, na nějž se upínají…
apodiktický
apodiktický [-dykty-, řec.], platný bezpodmínečně, bez vyjímky, jistý, nezvratný, např. soud, tvrzení. V.t. apodiktický…
apodiktický soud
apodiktický soud, log . soud nutnosti soud potvrzující nutnost něčeho. Ve větě vyjadřující a. s. nemusí být…
apodiktika
apodiktika [-dykty-, řec.], termín zavedený do filoz. a log. Aristotelem v log. traktátech Organon pro označení…
apodytérion
apodytérion [řec.], šatna v řec. gymnasiích, později v řím. termách (apodyterium).
apoenzym
apoenzym [řec.], bílkovinná část enzymu, která s koenzymem vytváří kompletní enzym (nazývaný holoenzym).
apófansis
apófansis [-zis, řec.], v Aristotelově log. soud, jímž se prostřednictvím potvrzení nebo odmítnutí klade něco jako…
apofokus
viz apocentrum
apofylit
apofylit [řec.], bílý, nazelenalý, růžový čtverečný nerost, oxahydrát křemičitanu vápenatodraselného s fluorem;…
apofýza
viz odžilek
apogalaktikum
apogalaktikum [-ty-, řec.], bod na dráze kolem galaktického středu, v němž je hvězda od středu galaxie nejdále.
apogamie
apogamie [řec.], způsob rozmnožování některých rostlin, při kterém zárodek nevzniká z oplozené vaječné buňky,…
apogeum
viz odzemí
