Abecední rejstřík: aut…

Hesla 31 - 60 z 128 nalezených

  • autogonie

    viz abiogeneze

  • autograf

    autograf [řec.] 1. původní, vlastní rukopis, dílo napsané vlastní rukou, někdy jen vlastnoruční podpis autora…

  • autografie

    autografie [řec.], um. graf. tech. tisku z plochy, modifikace litografie; kresba provedená na papíře litografickou tuší,…

  • autogram

    autogram [řec.], vlastnoruční podpis autora, autograf.

  • autogyra

    viz vírník

  • autochorie

    autochorie [řec.], aktivní způsob rozši.řování rostlin prostřednictvím vlastních mechanismů přepravy nebo rozrůstáním…

  • Autochrome Lumière

    Autochrome Lumière [-chrom limjér], jeden z prvních prům. využívaných systémů barevné fot., využívající směsi…

  • autochton

    autochton [řec.], horninové těleso, které zůstalo na místě svého pův. výskytu (vzniku). Pojmu a. se používá hl.…

  • autochtoni

    autochtoni [řec.], obyv. pocházející z oblasti svého nynějšího pobytu; opak jsou alochtoni.

  • autochtonismus

    autochtonismus [-nyz-, řec.], teorie předpokládající hist. vývoj národů, etnik atd. od počátku až do souč. na stále…

  • autochtonní

    autochtonní [řec.] 1. geol. původní; vyskytující se, uložený v místech svého původního původu nebo…

  • autoimunita

    autoimunita [-ny-, řec. + lat.], imunologická reakce organismu na některé složky vlastního těla jako na cizí, tj. možnost,…

  • autoimunitní choroby

    autoimunitní choroby, souborné ozn. pro skupinu nemocí charakterizovanou přítomností patol. imunitních mechanismů vedoucích…

  • autoinkompatibilita

    autoinkompatibilita [-ty-, řec. + lat.], genet. dědičně podmíněná neschopnost samooplození (autogamie) u hermafroditních…

  • autointoxikace

    autointoxikace [-o-i-, řec.], autointoxicatio - otrava jedy vytvořenými v organismu; např. produkty mikroorganismů…

  • autokatalýza

    autokatalýza [řec.], zvláštní případ homogenní katalýzy; chem. reakce urychlovaná katalyzátorem, který vzniká…

  • autokefalie

    autokefalie [řec.], samostatnost; a) v raném kř. nezávislost některých biskupů na metropolitech; b) samostatnost jednotlivých…

  • autokempink

    autokempink [angl. car camp] putovní táboření s autem; táborové zařízení pro mototuristiku. V.t. mototuristika.…

  • autokláv

    autokláv [řec. + lat.], uzavíratelná tlaková nádoba pro reakce probíhající za zvýšeného až vysokého tlaku a teplot.…

  • autoklávovaný beton

    autoklávovaný beton, beton propařovaný za vyššího tlaku v autoklávech (tunelech) pro urychlení tvrdnutí betonových…

  • autokód

    autokód [angl. autocode] nejjednodušší strojově nezávislý jazyk vhodný pro zápis algoritmů, které popisují…

  • autokolimace

    autokolimace [řec. + lat.], registrace rovnoběžných paprsků světla po odrazu od rovinného zrcadla nebo rtuťového horizontu,…

  • autokolimátor

    autokolimátor [řec. + lat.], opt. přístroj pro měření rovinnosti. A. sestává z dalekohledu zaostřeného na nekonečno,…

  • autokomplementární graf

    autokomplementární graf [řec. + lat., řec.], teorie grafů konečný neorientovaný graf bez smyček a násobných…

  • autokracie

    autokracie [řec.], samovláda - forma vlády, v níž nejvyšší a neomezená moc ve státě se soustřeďuje v rukou jednotlivce…

  • autokrator

    autokrator [řec.], v byz. říši od pol. 7.st. titul, který užíval tzv. hl. císař k odlišení od spoluvládců; po…

  • autolitografie

    viz litografie

  • autologický predikát

    autologický predikát [-dy-, řec., lat.], autosémantický predikát - takový predikát, který vypovídá pravdivě o sobě…

  • autolýza

    autolýza [řec.], autolysis - posmrtné samonatrávení buněk a tkání způsobené uvolněním enzymů v nich obsažených.…

  • automasáž

    automasáž [řec. + fr.], masáž, kterou provádí sportovec na vl. těle stejnou technikou jako masér.