Abecední rejstřík: dy…
Hesla 61 - 90 z 114 nalezených
dynamismus
dynamismus [-izm-], filoz. ideal. filoz. učení pokládající za poslední podstatu všech věcí nemateriální "sílu",…
Dynamit Nobel AG
Dynamit Nobel AG, něm. akciová spol. náležející k Flickově koncernu, se sídlem v Troisdorfu…
dynamit trhavina
dynamit [řec.], typové ozn. pro prům. trhaviny s vyšším obsahem kapalných nitroesterů. V.t. Dynamit Nobel AG…
dynamo generátor
dynamo [řec.], generátor na stejnosměrný proud. Hl. součástí je stator a rotor. D. derivační má budicí vinutí připojené…
dynamo s cizím buzením
dynamo s cizím buzením, el. točivý stroj pro výr. stejnosměrného proudu. Stejnosměrný proud pro buzení magnetů statoru…
dynamo-
dynamo- [řec.], první část složených cizích slov znamenající síla, silový, energie (dynamometr). V.t. dynamo generátor.…
dynamometr
dynamometr [řec.], siloměr; přístroj k měření síly nebo krouticího momentu. Měřítkem je deformace pružné součásti,…
dynamon
dynamon, typové ozn. pro prům. trhaviny, které obsahují dusičnan amonný, paltvo rostl. pův. (např. dřevitou moučku),…
dynamostartér
dynamostartér [řec. + angl.], dop. dynamospouštěč - dynamo tvořící celek s el. spouštěčem. Při spouštění…
dynapolis
viz ekistika
dynastie
dynastie [-ty-, řec.], ang. dynasty [dajnasty]- panovnický rod v monarchistickém státě.
dynatron
dynatron [řec.], sděl. tech. elektronkový oscilátor, který využívá oblast záporného odporu v anodové…
dynatronový jev
dynatronový jev, sděl . tech . jev vznikající u tetrody, zal. na sekundární emisi. Je-li u tetrody napětí…
dýně
dýně, Cucumis - rod dvouděložných rostlin z čeledi tykvovitých. Známo asi 25 druhů, pův. hl. z trop. Afriky.…
Dynín
Dynín, zeměd. obec v Jihoč. kr., okr. České Budějovice; 332 obyv. (2001) srov. 1 058 obyv. (1980).
dynistor
dynistor [-ny-, angl.], polovodičová dioda se záporným diferenciálním odporem, jejíž činnost je zal. na nárazové…
dynoda
dynoda [řec.], elektroda elektronky se sekundárně emitující vrstvou, umožňující zvětšení anodového proudu. Používá…
Dyr
Dyr Josef, 7. 1. 1904 - 20. 1. 1980, č. chemik; prof. VŠCHT v Praze. Zabýval se problematikou produkční mikrobiologie…
Dyroff
Dyroff Adolf, 2. 2. 1866 - 3. 7. 1943, něm. kat. filozof; prof. univ. v Bonnu. Snažil se spojit prvky scholastiky…
dys-
dys- [řec.], předpona cizích slov znamenající zeslabení, vadnost, poruchu (dyspepsie).
dysestézie
dysestézie [-ze-, řec.], dysaesthesia porucha citlivosti projevující se spontánními cítivými vjemy, např. mravenčením,…
dysfagie
dysfagie [řec.], dysphagia - porucha polykání charakterizovaná ztíženým a bolestivým prostupem požitého sousta…
dysfemismus
dysfemismus [řec.], slovo nebo výraz se silně negativním citovým zabarvením, zhoršující představu o daném jevu či…
dysfonie
dysfonie [-ny-, řec.], dysphonia - porucha hlasu způsobená např. zánětlivým onemocněním hrtanové sliznice,…
dysforie
dysforie [řec.], obecný (generalizovaný) stav úzkosti, nepokoje a depresívního prožívání, vyjadřující emocionálně…
dysfunkce
dysfunkce [řec. + lat. dysfunctio] narušená nebo odchylná funkce orgánu. Porucha přirozeného průběhu organických…
dysfunkční krvácení
dysfunkční krvácení, děložní krvácení vyvolané poruchou regulačních mechanismů, které za fyziol. podmínek řídí…
dysgrafie
dysgrafie, lék., psych. porucha schopnosti psaní způsobená drobnou poruchou koordinace pohybu (motoriky) ve vedení…
dysgrafik
dysgrafik, osoba trpící dysgrafií, poruchou schopnosti psaní omezující koordinaci pohybu (motoriky) ve vedení píšící…
dyshidróza
dyshidróza [řec.], dyshidrosis, dysidróza, dysidrosis - a) odchylné složení potu; b) nezánětlivé kožní…
