Abecední rejstřík: ep…

Hesla 91 - 120 z 151 nalezených

  • Epirus

    Epirus, Epeiros hornatá krajina na hranici Řecka a Albánie. Zkrasovělé horské hřbety, nejvyšší Smolikas, 2 637 m…

  • episkleritida

    episkleritida [-tý-, řec.], episcleritis zánět povrchové vrstvy bělimy nejasné etiologie.

  • episkop

    episkop [řec.], přístroj k promítání neprůhledných předloh osvětlených dopadajícím světlem.

  • episkopalismus

    episkopalismus [-izm-, řec.], naučný a polit. směr v katolické církvi od l.pol. 14.st. Propagoval převahu koncilu nad…

  • episkopální církev

    episkopální církev a) v širším smyslu jakákoliv církev, v níž má rozhodující roli biskupská hierarchie; b) v…

  • episkopát

    episkopát [lat.< řec.] a) biskupská hodnost, biskupství; b) sbor biskupů.

  • episnímač

    episnímač, televizní tech . zařízení pro snímání netransparentních obrazů. E. pro barevnou televizi používá…

  • epispadie

    epispadie [-dy-, řec.], epispadia - vrozená porucha vývoje močové trubice, která ústí na přední straně pyje.…

  • epistaxe

    viz krvácení z nosu

  • epistáze

    epistáze [řec.], epistasis - genet. funkční nadřazenost jednoho genu (gen epistatický) nad jiným genem; podřízený…

  • epistémé

    epistémé [řec. vědění], filoz. v tradičním řec. pojetí věda jakožto souvislost důvodů a podstat věcí.…

  • epistemická logika

    epistemická logika, teorie charakterizující axiomaticky nebo pomocí pravidel tzv. epistemické pojmy, tj. pojmy vztahující…

  • epistemologie

    epistemologie [řec.] 1. filoz. teorie poznání, noetika, gnozeologie - část filoz. zabývající se procesem…

  • epistolář

    epistolář [lat.], středověká círk. kniha obsahující čtení z dopisů apoštolů; soubor dopisů, listář.

  • epistolografie

    epistolografie [řec. epistolé, lat. epistula - dopis], v antice sepisování dopisů jako lit. díla. Byly jednak skutečné,…

  • epistrofeus

    epistrofeus [řec.], lék. epistropheus - st. ozn. pro axis, tj. druhý krční obratel; jeho tělo vybíhá…

  • epistula non erubescit

    epistula non erubescit [nón é-bé-, lat.], dopis se nerdí (studem); papír snese všechno (Cicero, Adfamiliares -…

  • epistýlion

    viz architráv

  • epištola

    epištola [řec.] druh kř. Písemnictví, který dopisovou formou zpracovává otázky věroučné, liturgické a morální.…

  • epitaf

    epitaf [řec.], náhrobní nápis, deska na kostelní stěně. Pův. antická pohřební řeč nad padlými nebo náhrobní…

  • epitaxe

    epitaxe [řec.], fyz. orientovaný růst monokrystalických vrstev na obvykle monokrystalické podložce. Jednou z hl.…

  • epitaxní technika

    viz epitaxe

  • epitel

    epitel [řec.], epithelium - tkáň z jedné a více vrstev buněk s trochou mezibuněčné hmoty. Podle prostorového…

  • epiteton

    epiteton [řec.], bás. přívlastek, atribut, přímětek - druh tropu; zdůrazňuje, z log. hlediska nadbytečně, určitou…

  • epithalamion

    epithalamion [řec.], ant. svatební píseň; vznikla z folklórní písně zpívané novomanželům sborem chlapců a dívek.…

  • epitomé

    epitomé [řec.], výtah z obsáhlejšího věd. díla. Termín se vžil zejm. pro výtahy starších prací hist., právnických…

  • epizeuxis

    epizeuxis [řec.], bezprostřední opakování téhož výrazu ve verši nebo větě: Pojďme, pojďme, ale zticha (J.…

  • epiziotomie

    epiziotomie [řec.], episiotomia - nástřih hráze, sloužící k rozšíření východu poševního na konci druhé…

  • epizit

    epizit [řec.], dravec, predátor - živočich živící se lovem a zabíjením kořisti. Živočichové jsou různě adaptováni…

  • epizoa

    epizoa [řec.], neparazitičtí živočichové usídlení na jiných živočiších; např. někteří čmelíci na savcích,…